webzdarma.cz

Baroko

Umělecký směr od poloviny 16.století v Itálii a ve Španělsku, během 17. století se šíří do celé Evropy. Z renesance přejímá touhu po poznání, ale nevíru v člověka – barokní člověk je zmítán nejistotou, válkami (třicetiletá válka) – upíná se k nadpozemským jistotám – vítězí fantazie a víra nad rozumem.

Rozvíjí se:

Malířství

  • Petrus Paulus Rubens - Belgie (robustní postavy překypující životem)
  • Rembrant van Rijn – Nizozemí – obrazy, grafiky kresby

Sochařství

  • Matyáš Bernard Braun – sochy neřestí a ctností v Kuksu
  • Ferdinand Brokoff – sochy na Karlově mostě

Stavitelství

  • velkolepé mohutné stavby, bohatá štukatura, fresková výzdoba

Hudba

  • vzniká opera a balet
  • Georg Fridrich Händel
  • Johann Sebastian Bach
  • italský houslista Antonio Vivaldi

Literatura

V literatuře se oživují středověké literární žánry: legenda, duchovní píseň, traktát, epos – využívá se alegorie, symbolika.

Španělsko

Pedro Calderón de la Barca (1600-1681)

  • psal komedie a náboženské hry
  • Život je sen – drama o základních otázkách smyslu života
  • Zalamejský rychtář – drama cti a žárlivosti

Anglie

John Milton (1608-1674)

  • psal sonety, elegie, pamflety – za své spisy byl i vězněn, bojoval za svobodu
  • Ztracený ráj – duchovní epos, psán jako oslava revoluce

České baroko

Bedřich Briedel (1619- 1680)

  • Co Bůh? Člověk? – rozsáhlá básnická skladba, veršovaná meditace, porovnává nicotu lidské existence s božskou dokonalostí

Bohuslav Balbín (1621- 1688)

  • Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého – právo národa na vlastní jazyk

Antonín Koniáš (1691-1760)

  • Jezuita, s jehož jménem je spojeno hromadné ničení českých, zejména nekatolických, knih
  • Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající – soupis nedovolených knih

Ústup měšťanské kultury, vzrůstající význam lidové tvorby v období protireformace

V období protireformace se omezují reformátoři a potlačují se jiná náboženství než katolické – na základě toho dochází k úbytku vzdělaných lidí – nechtějí přestoupit ke katolictví a emigrují. To vše znamená pokles úrovně kultury a literatury. Rozvíjí se především ústní lidová slovesnost.

1627 – vydáno Obnovené zřízení zemské

  • zaručovalo český trůn dědičně Habsburkům
  • zrovnoprávňovalo němčinu s češtinou
  • povolovalo pouze katolické náboženství

V tomto období vzniká barokní umělecký sloh - kultura vážná, duchovní. Významnými umělci baroka byli:

  • sochař Matyáš Bernard Braun – Karlův most, Kuks
  • bratři Dienzenhoferové – architekti
  • malíř Petr Brandl
  • malíř Karel Škréta

Nejvýznamnější osobností v české literatuře byl:

Jan Amos Komenský /1592-1670/

  • pocházel z rodiny drobného podnikatele, brzy úplně osiřel
  • vzdělání nabyl na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici, dovršil je v zahraničí /Herborn, Heidelberg/
  • po návratu působil jako učitel a bratrský kněz ve Fulneku ,oženil se, narodil se mu syn – prožíval kratičké období štěstí
  • 1618 v Čechách propuklo protihabsburské povstání, válka zasáhla i Fulnek – drancování, požáry, mor
  • Komenský musel uprchnout, na mor zemřela jeho žena i dva synové

1619 byl vytištěn jeho spis Listové do nebe

Listové do nebe

  • pět dopisů – východiskem je list chudých adresovaný Kristovi, žalující na tvrdost bohatých – v těchto dopisech zobrazil soudobé společenské rozpory, projevil sympatii k chudým, v dalších dvou listech Kristus utěšuje chudé, kárá bohaté, v závěru Kristus napomíná chudé i bohaté, aby žili podle božího zákona

1623 objevil kapucín Bonaventura Komenského knihovnu na fulnecké radnici – spálil ji ještě předtím se Komenský uchýlil na panství Karla st. ze Žerotína – zde vznikla některá jeho díla:

Labyrint světa a ráj srdce
Hlubina bezpečnosti
mapa Moravy

Labyrint světa a ráj srdce

  • poutník se vydává na cestu světem /městem/, aby si vybral nějaké povolání. Na cestě jej doprovází Všudybud, který mu radí, aby byl se vším spokojen, nic nekritizoval, že se tak vyhne nesnázím, a Mámil, který mu chce nasadit růžové brýle mámení. Poutník si však /z věže/ prohlíží město – ulice rozdělené podle stavů, všude vidí spěch, honbu za pohodlným životem. Dívá se na svět zpod Mámilových brýlí a vše vidí. Uniká z labyrintu světa do ráje srdce.

Císařský patent z května 1624 striktně vypovídal všechny nekatolické duchovní ze země. Komenský odjíždí do polského Lešna, v Lešně vyučoval na gymnáziu, byl nespokojen se stavem školy a hned se pustil do psaní učebních příruček – v této době vznikalo:

Informatorium školy mateřské

  • neobyčejně moderně pojatý koncept výchovy nejmenších dětí. Už tehdy věděl o tom, co se snaží psychologové dostat do všeobecného povědomí dnes - rané dětství není pouhou epizodou, předehrou k dospělosti, ale zcela samostatnou , dokonce směrodatnou kapitolou života. První zážitky a zkušenosti človíčka se navždy promítají do jeho duše, předurčují jeho citové bohatství nebo naopak chudobu.

Během prvních tří let pobytu v Lešně napsal rovněž učebnici latiny:

Brána jazyků otevřená

přinesla mu ještě větší slávu. Věděl, že biflování gramatických zaklínadel a citátů z Cicerona či Vergilia vnáší do škol nudu i hrůzu – zkusil tedy nový princip – vybral 8000 slov – nejdůležitějších, spřáhl je do tisícovky hutných vět, rozčleněných do stovky témat. Okruhy stručně popisovaly živou i neživou přírodu a svět člověka. Knihu doplnil mnoha obrázky. Vzbudila senzaci.Časem z ní pořídil výtah se 150 názornými ilustracemi Orbis pictus /Svět v obrazech/.

Obě knížky byly postupně přeloženy do více než 20 jazyků, včetně arabských. Vrcholem bylo, že Komenského učebnice převzali do svých škol i jezuité. Knihy se používaly ještě v 19.století.

Po celou dobu však Komenský pracoval na díle:

Didaktika velká

  • snil o školské reformě, na jejímž konci se dostává důkladného vzdělání všem lidem bez rozdílu /výuka chudých i dívek/ a to kultivovanými metodami a zanícenými lidmi. V Didaktice se objevily některé dodnes známé pedagogické kategorie – škola jako dílna lidskosti, škola hrou, názornost vyučování, priorita mateřštiny, syntéza rozumové, citové a náboženské výchovy …

Komenský se ovšem chtěl pokusit ještě o něco odvážnějšího – projekt pansofie – vševědy – chtěl ze všech moudrých knih vypreparovat užitečné, pro život potřebné poznatky – vytvořit naučnou encyklopedii – stejní idealisté existovali i jinde – ve Francii. Švédsku, Anglii, s některými si dopisoval

V září 1641 přijal pozvání do Anglie – měl stanout v čele šestičlenného vědeckého týmu – encyklopedie byla na dosah ruky, v Anglii však vypukla občanská válka a plány byly zmařeny.

Na nějakou dobu se vrací do Lešna, pak pobývá v Maďarsku a znovu v Lešně - roku 1656 bylo Lešno vypáleno – přišel o veškerý majetek, kromě jiného i o rukopis obrovitého českého slovníku Poklad jazyka českého, do něhož vložil 30 roků práce

Vydal se ke svým přátelům do Franfurtu, Štětína a nakonec se usadil v Amsterodamu, zde prožil 14 let - zemřel roku 1670

Tisknout

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist