Psaní čárky ve větě jednoduché

I. několikanásobný větný člen

Čárkou se oddělují:

  • složky několikanásobného větného členu, nejsou-li  spojeny spojkami: a, i, nebo, ani, či s významem slučovacím                                                                             

Jednotlivé složky takového větného členu mohou být:

  •  přiřazeny k sobě beze spojek:

Každý politik mluví pomalu, klidně, s pečlivou výslovností.

  • spojeny různými spojovacími výrazy:

Podařilo se získat mladé, a přesto schopné pracovníky.

  • spojeny dvojitými spojovacími výrazy:

Plha vyniká jak svědomitostí, tak houževnatostí. 
Byl to člověk na jedné straně velkorysý, na druhé straně zas                                                                                       
malicherný.

Pokud spojky a, i, nebo, ani, či vyjadřují jiný význam než slučovací, píše se před nimi čárka:

Přehlednému a poutavému výkladu rozuměli všichni, i ti, kterým je tento obor zcela cizí.

 Čárkou se neoddělují:

  • složky několikanásobného větného členu spojené spojkami a, i , nebo, ani, či v poměru slučovacím
  • členy ustálených spojení: křížem krážem, ten onen, sem tam, ve dne v noci, čím dál tím více...
  • přívlastky postupně rozvíjející: přední světová hokejová družstva
  • nesouřadná příslovečná určení: letos v zimě, vlevo nahoře
  • údaje místa a času v datech: V Praze (dne) 12.prosince 1997, Klatovy 12. prosince1997

II. Čárkou se oddělují:

Větné členy i jiné výrazy volně připojené nebo do věty vložené:

  1.  volné přístavkové spojení  - označuje:
    • stejnou skutečnost jako předcházející člen:

    Propadám z češtiny a maminka,chudák, nic netuší.
    Psal jsem ten domácí úkol před chvílí, tj. o přestávce.
    Dnes máme můj nejoblíbenější předmět, a to český jazyk.

    Poznámka 1: Jestliže je první složkou vlastní jméno, druhý člen se vždy odděluje čárkami:
    Michal Kupka,tichý blázen, vysedává dlouhé hodiny u rybníka.
    Míra Rožánek, vášnivý fanoušek Sparty, si čte i při hodině českého jazyka sportovní zprávy.   
    Je-li vlastní jméno na místě druhém, čárkou se zpravidla neodděluje:
    přednosta kliniky profesor MUDr. Jiří Novák  / upřesnění viz PČP, str. 65/

    Poznámka 2: Výrazy spojené spojkami vyjadřujícími totožnost /neboli, čili, aneb/ se čárkami neoddělují.
    Skladba neboli syntax mi dělá  problémy.

    •  výčet toho, co předcházející člen označuje souhrnně:

    Mezi pravidelné návštěvníky posilovny patří dva studenti z naší třídy, Petr a Vašek.

    • shrnutí toho, co bylo v předcházejícím členu vypočteno:

    Vánoční prázdniny potěší učitele, pana školníka, paní uklízečku, zkrátka všechny zaměstnance naší školy.

    • část celku označeného předcházejícím členem, která je uvedena jako příklad:
      Studenti, zvláště někteří, se neumějí slušně chovat.
  1.  osamostatnělá část výpovědi:
    • ve větě je zastoupena zájmenem

    Dělat domácí úkoly, to je jeho radost.

    • je k větě připojena spojovacím výrazem

    Dotazník vyplňte ve všech rubrikách, a to na stroji.
    Nakonec všechno vypil, i když s nechutí.

    • vokativ /5. pád/

    Chci se ti, milý příteli, svěřit se vším.

    •  volný přívlastek  / viz výklad o přívlastku/

    •  volný doplněk

    Procházívám se po parku, učebnici vždy v ruce.

    •  Citoslovce

     Propána, kam jsem se to dostala!

Poznámka: čárkou se neodděluje citoslovce, pokud je větným členem nebo pokud za ním následuje jiný důraznější zvolací výraz:

Když vyhlásili chřipkové  prázdniny, ze všech stran se ozvalo hromové hurá.
Ó kéžby už zazvonilo!

Některé členy je možno /ale nikoli nutno/ oddělit čárkou:

  • vsuvku, pokud si uchovává větnou povahu

Zašlete mi (,) prosím (,) svoje foto.

  • doplněk vyjádřený:

 přechodníkem - např. Zanechav za sebou nepořádek(,) vyšel ze třídy.

 příčestím nebo tvarem přídavného jména
 Motorka stála na obvyklém místě, opřena  o strom před školou.

  • nerozvitý doplněk zůstává obvykle bez čárky.

Vyvázli jsme živi.

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist