webzdarma.cz

Česká poezie mezi dvěma světovými válkami

Tvoří absolutní vrchol českého národního písemnictví. Měla dvě základní linie:

a) proletářské básnictví
b) avantgardní linie

Proletářské umění

Bylo vytvořeno skupinou autorů sdružených v Devětsilu, který byl založen na sklonku roku 1920 /Wolker, Seifert. Biebl, Hora, Hořejší/. Spojovala je myšlenka revoluční proměny kapitalistické společnosti na společnost socialistickou. Z toho vyplývaly základní programové požadavky: sociální angažovanost tvorby, princip kolektivnosti, vytvoření literárního typu hrdiny z dělnického prostředí, dynamický realismus schopný zachytit proměny doby.Toto programové vymezení dost svazovalo tvořivou individualitu, proto byly zásady proletářské poezie záhy opuštěny.

Jiří Wolker /1900-1924/

  • narodil se v Prostějově, vystudoval gymnázium
  • byl náruživý sokol a skaut /Táborový deník šestnáctiletého Jiřího Wolkera byl vydán knižně/
  • byl všestranně nadaný: literárně, hudebně i výtvarně a již jako středoškolák publikoval ve studentských časopisech, po příchodu do Prahy studoval na otcovo přání práva, současně však navštěvoval přednášky na filozofické fakultě
  • záhy onemocněl tuberkulózou a ačkoli se léčil v Jugoslávii a ve Vysokých Tatrách, této chorobě roku 1924 podlehl

Host do domu /1921/

  • básnická sbírka
  • pokorný pohled na svět, láska k lidem, soucit s chudými a trpícími, lyrizace všedního dne a prostých věcí /Poštovní schránka, Věci/ , některé verše jsou chlapecky naivní: „Ach věřte jen, a věřte celou duší, a vírou svou i slunce unesem.“ Především se však v jeho verších projevuje potřeba lidské družnosti: „Svých oken na noc nezastru a neschýlím svou skráň. Snad někdo v noci podá mi sesterskou dlaň.“ Až v závěrečné básni Svatý Kopeček /vliv Apollinairova pásma/ objevuje i bídu a druží se se všemi lidmi toužícími vytvořit spravedlivý svět.

Těžká hodina /1922/

  • básnická sbírka
  • „Dnes je má těžká hodina. Chlapecké srdce mně zemřelo a sám v rakvi je vynáším,“ píše autor v této sbírce mizí hravá bezprostřednost, soucit vystřídala touha a odhodlání změnit svět, Wolker se ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu nejznámějšími jsou jeho sociální balady: Balada o očích topičových, Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu

Wolker se rovněž pokoušel psát dramata a pohádky /O milionáři, který ukradl slunce/

Josef Hora /1891-1945/

  • vystudoval gymnázium, práva, stal se novinářem, nejdříve soc. demokratickým, později komunistickým v Rudém právu, kde pracoval do r. 1929
  • roku 1929 odchází spolu s dalšími šesti spisovateli z komunistické strany na protest proti Gottwaldovu vedení, po rozchodu s KSČ byl redaktorem Českého slova
  • byl vynikajícím překladatelem z ruštiny, pozoruhodné je jeho přebásnění Puškinova Oněgina

Básně/1915/

  • básnická sbírka poznamenaná ještě tvorbou Vrchlického a Sovy

Strom v květu /1920/

  • básnická sbírka – smyslové verše, bohatá metaforika

Pracující den, Srdce a vřava světa

  • básnické sbírky proletářské – není to poezie v pravém smyslu slova revoluční, spíše zamyšlení nad osudy dělníků, soucit s trpícími – velmi kultivovaný a vyspělý jazyk

Ve druhé polovině 20.let upouští od psaní proletářské poezie, využívá svého velkého rozhledu, který nabyl při svých cestách po Evropě / Itálie, SSSR, Francie, Maďarsko, Estonsko/.

Itálie /1925/

  • básnická sbírka – obdiv k evropskému jihu, přírodní krásy

Struny ve větru /1927/

  • básnická sbírka – vztah k Rusku i k Leninovi, kterého si, jako tehdy mnoho jiných básníků, idealizoval. Pro některé z básní už je charakteristický obraz času, příznačný i pro další sbírky /Kniha času a ticha/.Čas hraje důležitou roli v autorově poezii – kategorie času provází člověka od narození až do smrti a Hora dokázal sugestivně vyjádřit hrůzu i strach z jeho plynutí, jež je nezadržitelné.

Máchovské variace /1936/

  • vydaná při příležitosti stého výročí vydání Máchova Máje, stvrzuje nesmrtelnost člověka v nepomíjivosti zanechaného díla

Domov /1938/

  • známá báseň Zpěv rodné zemi – reaguje na ohrožení vlasti

Jan houslista /1939/

  • lyrickoepická skladba, vypravuje o návratu českého virtuosa, jemuž zahraniční úspěchy a sláva nedávají pocit vnitřního uspokojení, vrací se ze světa domů, do rodné vlasti, i když je ohrožena nepřítelem. Doma nachází houslista stárnoucí bývalou lásku, ale i to nejcennější, rodný kraj.

V letech okupace byl Hora nemocen, dožil se ale osvobození. Umírá v červnu 1945.

Poetismus

Vítězslav Nezval /1900-1958/

  • studoval gymnázium v Třebíči, univerzitu v Praze a Brně
  • je duchovním otcem poetismu, surrealismu
  • od roku 1922 členem Devětsilu – básníci začínají myslet na dělníka ne jako strádajícího, ale uprostřed lidových zábav – cirkusů, lunaparků, sportovních stadiónů, jarmarků, chaplinovských filmů – toto zobrazení plynulo z touhy mladých lidí konečně plně žít- „užívat světa“
  • poetismus proti tzv. rozumářské poezii staví obraznost, humor, veselí
  • poetisté užívají asociace – bleskové spojení představ, někdy i velmi vzdálených, proti logice kladou fantazii
  • do r. 1938 měl svou surrealistickou skupinu
  • za války se pouští do odbojové činnosti, vysokým představitelem ministerstva
  • informací, zabýval se astrologií, předpověděl si smrt na Velikonoce
  • předtím si zajel do Itálie, zemřel 6. dubna 1958 – podle předpovědi, srdeční selhání (Bílá sobota)

Most

  • prvotina

Pantomima

  • poetistické dílo, do něhož zařadil mj. i divadelní a pantomimické scénky, drobné hříčky, kaligramy a oddíl krátkých čtyřverší s názvem Abeceda- na každé písmeno napsal výstižné verše A – z velmi volného přirovnání tvaru písmene A se stříškou vzniká první verš, asociací chatrče a divošských stanů přeskočí fantazie na rovník a přeje si přenést klima do našich deštivých krajin, z rýmu chatrčí-vystrčí se zrodí představa šneka, vystrkujícího růžky z domu, který nosí stále s sebou, a za pomoci rýmu Vltavu-hlavu si vybaví lidi bez přístřeší

Podivuhodný kouzelník

  • první avantgardní dílo v české literatuře, lyricko-epická skladba bez pevného děje, jednotlivé motivy následují za sebou bez vnější logiky, volné asociace

Básně noci

  • Akrobat
  • Edison – bezprostřední inspiraci Nezvalovi poskytl náhodně přečtený životopis o „vynálezci nové epochy“, nepochybně na něj také působily procházky večerní a noční Prahou /atmosféra štěstí- jarní vůně, hvězdy, ale i hazardní hráči, sebevrazi, pijani/

Signál času

  • básně inspirovány Edisonovou smrtí

Skleněný havelok

  • verše objektivizuje, kolektivní vnímání života

Zpáteční lístek

Sbohem a šáteček

  • napsána pod vlivem cesty do Itálie

surrealismus:

Praha a prsty deště
Absolutní hrobař
Žena v množném čísle
52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida

konec 30. let:

Matka naděje

  • pocity národa za okupace, vyslovil víru v naši budoucnost
Pražský chodec
Pět minut za městem

hry:

Milenci z kiosku

  • pro avantgardní divadlo E. F. Buriana DF34

Manon Lescaut

  • podle Prévostova románu

Jaroslav Seifert /1901-1986/

  • nositel Nobelovy ceny za literaturu /1984/
  • narodil se v Praze na Žižkově, gymnaziální studia nedokončil, stal se novinářem a redaktorem komunistických a soc. demokratických listů
  • roku 1929 opustil řady KSČ
  • jeho tvorba se proměňovala s dobou a vždy měla svému okolí co říci

období proletářské literatury a poetismu:

Město v slzách /1921/

  • básnická sbírka – město je symbolem utrpení a věznění proletáře

Samá láska /1923/

  • motiv města dostává jiný nádech – opojení z krásy a přitažlivosti městské civilizace, inspirace je nacházena v prostředí cirkusů, varieté či filmů

Na vlnách TSF /1925/

  • hlavní téma bylo autorovo opojení životem – společně s Vítězslavem Nezvalem a Karlem Teigem stál u zrodu nové formy umění, které nemělo být propagandistické, ale mělo působit na čtenáře příjemně – poetismus- čerpal z moderních uměleckých forem /filmu, hudby, divadla, cirkusu, významnou roli hrály exotické motivy/. Poetistickou tvůrčí metodou byla volná asociace představ.

Slavík zpívá špatně /1926/
Poštovní holub /1929/

Období čisté lyriky /30.-60.léta/

  • autor píše čistou, melodickou lyriku, většinou formou rýmovaného verše, píše milostnou poezii, vyjadřuje lásku k domovu, stesk po nenávratně zmizelých časech, vztah k Praze

sbírky:

Jablko z klína
Ruce Venušiny
Jaro, sbohem

Osm dní /1937/

  • sbírka, která reaguje na smrt T.G.Masaryka

František Halas /1901 -1949/

  • na jeho tvorbu působila atmosféra společenské krize na konci 20.let, matčina smrt v dětství, první světová válka – pocity zklamání, tragické životní pocity

Sépie
Kohout plaší smrt
Tvář

Staré ženy

  • básnická skladba, v níž se autor snaží postihnout krutost a bolest stárnutí

Ve třicátých letech užívá typický „halasovský“ styl – hrubě opracované verše, neuhlazené, těžkopádné, byla považovány za formálně nedokonalé, používá složitých metafor, archaismů, neologismů.

Torzo naděje /1938/

  • umělecky nejsilnější vystižení tragické atmosféry roku 1938 v české poezii

Tisknout

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist