webzdarma.cz

Humanismus v českých zemích / 70.léta 15.st. – 20.léta 17.st./

V této době dochází k mnohým rozporům mezi městy a šlechtou i mezi městy a panovnickým dvorem. Panovníci se dostávají do stále větší závislosti na šlechtě – vláda Jagellonců. V této době vzniká anekdotický výrok pánů, určený králi Vladislavovi Jagellonskému: „Ty jsi náš král a my jsme tvoji páni.“ Páni měli stále vlivnější postavení – panovníci pobývali v Uhrách.

Vzdělání

  • klesá význam Karlovy univerzity – měla pouze jednu fakultu – artistickou – studenti odcházeli většinou na zahraniční univerzity /Lipsko, Vídeň, Krakov/
  • předstupněm studia na univerzitě byly městské /partikulární/ školy, některé z nich měly velmi dobrou pověst /Žatec, Plzeň/, Gymnázium v Soběslavi – učila se latina, řečtina, logika, doporučovala se četba křesťanských autorů, doma bylo možné číst i autory pohanské i jiné světské knihy
  • školy byly v každém větším městě – každý měšťan měl základní vzdělání
  • škola měla sloužit ke vzdělání „církve, Krista a prospěchu obecnému“ – tato spoutanost se projevuje i v literatuře

Volnější situace byla v ostatních druzích umění. Největší rozvoj zaznamenává výtvarné umění a hudba – zámky Bučovice, město Telč.

1526 – nástup Habsburků na český trůn – opírali se o šlechtu cizího původu, o katolickou církev /města a nižší šlechta byly v pozadí/.V této době se stává z Prahy město „starobylé, královské a velmi honosné“ , Pražský hrad je nádherný, má o mnoho rozlehlejší přijímací komnaty a prostornější zahrady než londýnský Tower – napsal o Praze angl. básník John Taylor.

Praha byla městem umělců a učenců, astrologů, alchymistů, procházely jí tak významné osobnosti jako byli Tycho de Brahe, Kepler, Descartes, Komenský, Jessenius…

Praha se stala centrem mohutného rozmachu, neboť se na jejím hradě usadil Rudolf II./český král a německý císař/ - povolal do Prahy umělce z celé Evropy – sbíral umělecké předměty – konec tomuto rozmachu učinila třicetiletá válka - co neodvezli Rudolfovi nástupci do Vídně, odvezli Švédové. Část rudolfinských sbírek byla objevena v polovině našeho století a instalována v hradní obrazárně na Pražském hradě.

Literatura

Zábavné písemnictví ustupuje do pozadí, šíří se především nauková literatura. Spisovným jazykem se vedle češtiny stává latina /přibývá vzdělaných vrstev/. I u nás se objevují průkopníci nového světového názoru – humanismu, kteří se snaží změnit středověký zájem o poznávání pouze Boha v zájem o člověka. Humanisté soustavně studovali antiku – snažili se napodobit antické vzory. Je to doba zrodu moderní vědecké zásady „ad fontes“ – k pramenům – zvyšuje se zájem o materiálové studium, klade se důraz na samostatné myšlení.

Humanismus

  • nadnárodní /latinský/
  • národní /český/

Nadnárodní humanismus

Jan z Rabštejna
spis Dialogus
  • hájil politiku Jiřího z Poděbrad v době, kdy katolické panstvo vystoupilo proti panovníkovi
  • dílo je psané formou rozhovoru tří šlechticů – jiného politického názoru
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic /asi 1461-1510/
  • autor filozofických spisů, básník, prozaik
  • studoval v Bologni, získal doktorát církevního práva, hodně cestoval
Traktát o lidské ubohosti

Národní humanismus

  • psaný česky – díla měšťanů měšťanům určená
Viktorin Kornel ze Všehrd / asi 1460-1520/
  • právník
  • napsal předmluvu k překladu Knih o napravení padlého od Jana Zlatoústého – zformuloval program humanismu – požadavek, aby český vzdělanec nepracoval v oblasti latinské literatury, aby usiloval o psaní literatury česky
  • O práviech, súdiech a dskách země české knihy devatery – výklady právnických pojmů – snažil se v zápase měst a šlechty podpořit města – nepodařilo se mu to – r. 1500 bylo uzákoněno Vladislavské zřízení - hájilo zájmy šlechty, tím bylo poraženo jeho úsilí a on se vzdává veřejné činnosti

Viktorin Kornel nezůstal se svým programem osamocen. Následovalo jej několik spisovatelů, kteří se nechtěli spokojit jen s přijímáním cizí literatury v cizím jazyce, ale chtěli uvádět novou vzdělanost do tvorby psané česky.

Byli to např.:

Řehoř Hrubý z Jelení
  • překládal díla F. Petrarcy, E. Rotterdamského/ E. Rotterdamský je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších humanistů 16.st. – proslul dílem Chvála bláznovství/
Mikuláš Konáč z Hodiškova
  • vydavatel české humanistické tvorby

Rozkvět měšťanské literatury

  • 20.léta16.st. – rozvoj humanismu
  • do 70.let 16.st. – rozšiřování mezi vzdělanějším publikem
  • od 70.let 16.st. rozšiřování mezi širokými vrstvami /popularizace humanistické literatury/

30.-60.léta 16.století

Král Ferdinand I. byl u moci v letech 1526 – 1564

  • české země byly včleněny do mnohonárodnostní habsburské monarchie
  • panovník usiloval o absolutismus
  • opíral se o vysokou šlechtu
  • potlačoval reformaci /Jednotu bratrskou, lutherány/
  • podporoval katolické náboženství

Literatura

1. latinská tvorba

Matouš Kolín z Chotěřiny /16.st/
  • univerzitní učitel v Praze, vzdělaný ve Vitenberku
  • vynikl výklady klasiků a jako latinsky píšící básník

2. česká tvorba

  • do popředí se dostává naučná próza, hlavně historické, zeměpisné a jazykovědné spisy
a) historické spisy:
Martin Kuthen /zemř. 1564/
Kronika o založení země české
Václav Hájek z Libočan /zemř.1553/
Kronika česká
  • oslavuje šlechtu a katolickou církev
  • je nepřesná, ale vyniká vypravěčským uměním
  • zájem o lidové pověsti
  • velká obliba
  • vydána ještě v době NO
  • po Bílé hoře byla jediným zdrojem poučení o našich dějinách pro lid. vrstvy
b) zeměpisná literatura:
Oldřich Prefát z Vlkanova /zemř. 1565/:
Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny
c) jazykovědná literatura:
Jan Blahoslav /1523-1571/
  • narodil se v Přerově v měšťanské rodině
  • vzdělával se doma i na zahraničních univerzitách /Vitenberk, Basilej/
  • věnoval se pracím pro Jednotu bratrskou - 1557 byl zvolen jedním z biskupů jednoty a po roce se stal písařem/tajemníkem/ církve, usadil se v Ivančicích na Moravě a odtud řídil jednotu
  • díky jemu pronikla humanistická vzdělanost do JB
spis: Filipika proti misomusům
  • /ostré řeči proti odpůrcům vzdělání/ - formuloval své názory na úlohu vzdělání

Gramatika česká – mluvnice

Musica
  • spis, v němž se zabýval prozodickými problémy /vyslovil požadavek, aby při skládání písní byly podkládány dlouhé noty dlouhými slabikami/
Šamotulský kancionál
  • podílel se na jeho vydání, nazvaný podle Šamotul u Poznaně, kde byl tištěn z obavy před cenzurou

Jan Blahoslav byl rovněž překladatelem Nového zákona.

 

V pozadí stála literatura zábavná – obliby dosáhly skladby, ve kterých byla obsažena společenská kritika

Historie o bratru Janu Palečkovi
  • cyklus rozprávek vznikajících kolem postavy bratra Palečka, šaška krále Jiřího z Poděbrad – Paleček netropil jen šprýmy, ale snažil se pomáhat chudým.

60.léta 16.stol. – 20.léta 17.století

Od 60.let 16.století nabývá na rozsahu česky psaná literatura – někdy bývá toto období označováno „zlatou dobou“ , nebo „dobou Veleslavínovou“ /podle hlavního organizátora literárního života na konci 16.st., nebo „dobou Rudolfovou“ /podle krále Rudolfa - 1576-1611/

Daniel Adam z Veleslavína /1546-1599/
  • byl syn mlynáře, který se přestěhoval do Prahy z vesnice Veleslavína
  • vystudoval pražskou univerzitu, pak tam přednášel historii
  • 1576 se oženil s dcerou nejslavnějšího tehdejšího pražského tiskaře Jiřího Melantricha
  • 1586 převzal obchod po tchánovi
  • chtěl popularizovat humanistickou vzdělanost, čímž chtěl povznést nejen mravní život, ale i vlastenecké cítění a hospodářskou úroveň čtenářů
  • z jeho vydavatelství vycházely spisy podporující rozvoj měšťanstva /vyšlo více než 30 spisů/

Sám napsal Kalendář historický – příběhy uspořádané podle výročních dnů

Pro Veleslavínovu družinu byl charakteristický zájem o historii – proto se vydávala starší historická díla, např.:

Kroniky dvě o založení země české /Kuthenova a Silviova kronika/

Paměti kutnohorského měšťana Mikuláše Dačického z Heslova – vylíčil zajímavě události kolem Bílé hory

Rostl rovněž zájem o cizí krajiny – vznikly další cestopisy:

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic /1564- 1621/
  • vzdělaný dvořan (znal 7 jazyků), diplomat, hudební skladatel - popraven na Staroměstském náměstí spolu s dalšími českými pány
  • Cesta z Království českého do Benátek
Václav Vratislav z Mitrovic /1576-1635/
Příhody
  • zachycují zážitky z cesty do Cařihradu a z tureckého vězení, kam byl Vratislav, člen diplomatického poselstva, uvržen pro podezření z vyzvědačství. Příhody byly vydány tiskem teprve v 18.století.

Rostl rovněž zájem o přírodní vědy:

Tadeáš Hájek z Hájku
  • matematik, astronom – pořídil českou úpravu Herbáře italského lékaře Mathioliho

Byla vydána Kralická bible:

  • Nový zákon byl Blahoslavův překlad
  • jazyk Kralické bible se stal na dlouhou dobu vzorem, držel se dlouho i na Slovensku /bibličtina/.

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist