webzdarma.cz

Karel Klostermann /1848-1923/

  • jeho přínos je zejména v tom, že pro tehdejší společnost objevil dosud neznámý svět Pošumaví – neúrodný, těžko přístupný kraj a jeho lid
  • napsal o něm: „Ten lid je hodný – nevzdělaný sice, ale dobrý. Věřte mi, to všechno jen ta cizácká banda má na svědomí, jen ti ho kazí.“
  • narodil se v hornorakouském Haagu, oba rodiče však pocházeli ze Šumavy – matka Charlotta byla původem Francouzska, otec byl synem německého sedláka /lékař/
  • vyrůstal v Žichovicích a Sušici, studoval na gymnáziích v Klatovech a Písku, kde roku 1865 maturoval
  • ještě téhož roku odešel na otcovo přání do Vídně studovat medicínu – pro špatnou finanční situaci /byl z 10 dětí/ a možná i pro nezájem školu nedokončil
  • působil jako soukromý vychovatel, redaktor vídeňského časopisu Wanderer, byl suplentem na reálce v Plzni, později profesorem – tam vytrval až do penze
  • i tam se zpočátku potýkal s chudobou a musel si přivydělávat soukromým vyučováním
  • byl dvakrát ženat, teprve 2.sňatek ho natrvalo hmotně zabezpečil
  • z jeho prací je patrná láska k lidem, soucit k chudým a nešťastným /v době svých začátků v Plzni se staral o dceru zemřelého bratra, o syna své sestry/, ujal se dokonce organizování veřejné sbírky na pomoc jedné ubohé rodině z Rejštejna, dal podnět k založení spolku proti týrání zvířat v Plzni – byl jeho předsedou: „Kdo týrá zvíře, nebude mít citu ani pro týraného člověka.“
  • měl obdivuhodnou paměť – snadno se učil jazykům – uměl francouzsky, rumunsky, řecky, rusky, latinsky
  • úžasné byly rovněž jeho znalosti dějepisné, zeměpisné i přírodopisné
  • byl členem obecního zastupitelstva v Plzni, byl zvolen do městské rady, vítal zahraniční delegace
  • podnikl několik cest do ciziny – Itálie, Francie, Černá Hora
  • aby si oddychl, jezdil na letní sídlo na Šumavu /Štěkeň/

Tvorba:

Německé fejetony ze Šumavy v časopise Politik

Román: Ze světa lesních samot

  • zachytil historii Šumavy v minulém století – je realista „Lidé, jež jsem čtenářům představil, existovali nebo existují právě tak jako příroda, do níž jsem je uvedl.“ Román se odehrává v Pürstlingu /Březníku/ pod Luzným v 60.letech 19.století, zachycuje přetěžký život obyvatel v Pošumaví – dřevorubců, pytláků, sedláků

Román: V ráji šumavském /1893/

  • děj spadá do 70.let, kdy obrovské plochy ničil kůrovec. Dříví muselo být rychle vytěženo a zpracováno. Tichá Šumava byla najednou plná ruchu. Přistěhoval se sem blahobyt – lidé utráceli peníze, rozmohlo se pijáctví, poklesla mravnost. Ale dočasný blahobyt pominul a šumavští sedláci tu náhle stáli s prázdnýma rukama. Nemohli přivyknout starému způsobu života, upadali do dluhů, stěhovali se pryč. Román se odehrává v horním Pootaví a Povydří, v krajině mezi Kašperskými Horami a Horskou Kvildou.

Román: Kam spějí děti/1901/

  • podobný námět – poničená Šumava nemůže své děti uživit, proto odcházejí do světa, do měst, převážně do Vídně a málokdo se vrací

Román: Za štěstím

  • námětem je život ve městě, odcizení rodnému kraji

Napsal spoustu povídek, črt, fejetonů:

V srdci šumavských hvozdů
Pošumavské rapsodie
Ze šumavského podlesí
Odyssea soudního sluhy

Román: Skláři /1893/

  • námět z rodinné historie sklářského rodu jeho matky

Román: Mlhy na Blatech

  • příběh z jihočeských blat

Memoárové knihy: Červánky mého mládí

  • paměti jsou bohužel dovedeny jen do skončení studentských let v Písku, mnoho informací o tehdejším středoškolském systému.

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist