Karel Hynek Mácha /1810-1836/

• narodil se v rodině mlynářského pomocníka ve skromných poměrech
• studoval filozofii, práva
• velmi rád četl starou českou literaturu i díla současných světových romantiků Byrona, Scotta, Goetha
• navštěvoval přednášky J. Jungmanna o českém jazyce a literatuře
• navštěvoval divadlo, především česká představení, hrál jako ochotník v českých hrách ve Stavovském divadle, v divadle se seznámil s dívkou Eleonorou Šomkovou /Lori/, která mu zkomplikovala život – byla mu vzdálená, byl velmi žárlivý, zakazoval jí, aby se stýkala s muži, a dokonce i aby hrála v divadle
• rád cestoval, sám nebo s přáteli , prochodil pražské okolí, podnikl několik cest do severních a severovýchodních Čech, Krkonoš, navštívil Itálii/1834/, navštěvoval zříceniny, často je kreslil
• pracoval jako advokátní praktikant v Litoměřicích
• počátkem listopadu 1836 onemocněl a náhle zemřel
• byl pohřben v Litoměřicích právě v den, kdy měl mít v Praze svatbu
• 1939 byly jeho ostatky převezeny a slavnostně uloženy na pražském Vyšehradě

Tvorba:

básnická

• své básně píše zprvu německy /1829/ - neotištěny, avšak brzy přechází k poezii české 1831 – otištěna první báseň Svatý Ivan – navazuje na domácí tradice, ohlasovou poezii zajímají ho otázky vzniku světa a vesmíru, smyslu lidského života, má svou představu o společnosti, vztazích mezi lidmi

Máj /1836/

• nejvýznamnější Máchovo dílo
• lyricko-epická báseň – čtyři zpěvy, dvě intermezza
• děj básně je skromný – autor chtěl oslavit krásu májové přírody – večer v první májový den sedí Jarmila na břehu jezera a očekává svého milence Viléma – místo něj připlouvá jeho přítel a přináší jí zprávu, že Vilém bude popraven pro zavraždění svého otce, kterého však neznal. Vilém byl v mládí vyhnán z otcova domu, dal se mezi loupežníky a jako „strašný lesů pán“ zabil svého otce- svůdce své milenky. Za to má být druhý den popraven. Vilémův přítel odjel, Jarmila se vrhla do jezera.Vilém je ve vězení a uvědomuje si, že prožívá poslední noc svého života. Rozjímá o záhadách života, přemýšlí o věčnosti, o smrti, o posmrtném životě. Druhý den se radostně probouzí celá příroda, z města však vychází průvod odsouzencem, který je zanedlouho popraven / tělo lámáno, hlava je vztyčena na kůl /. Po letech cestuje básník tímto krásným krajem a jeho kůň se zastaví na místě, kde byl Vilém popraven. Na kůlu je ještě jeho lebka a hledí do kraje – básník se ptá na Vilémův osud, lituje jeho ztraceného života, zasteskne si nad vlastním mládím, připadá mu, že jeho osud je podobný osudu hrdiny.
• Máj byl soudobou kritikou přijat velmi nepříznivě – starší generaci se zdálo, že Mácha narušuje ideál krásna.

prozaická

• s oblibou zpracovával historickou látku

Pomýšlel na románovou skladbu:

Kat

• měla mít čtyři díly nazvané podle hradů, kde se měl děj odehrávat – uskutečnil pouze první část: Křivoklad – pojednává o Václavu IV., jehož nejlepším přítelem byl kat – král byl mezi lidem neoblíben,protože za sebemenší přestupek trestal popravením. Pražští páni svrhli krále Václava IV. a rozhodli se, že ho odvezou na Křivoklát, kde bude uvězněn. Král se snaží utéct, ale nepovede se mu to. Nakonec se dostává k cíli své cesty i se svým přítelem katem. Po určité době se jim za pomoci ženy Milady /s níž má kat dítě/ podaří uprchnout a král se znovu ujímá vlády.

román: Cikáni/1835/

• je jediným dokončeným Máchovým románem – děj se odehrává v romantickém prostředí pod hradem Kokořínem a v Itálii. Mácha je mistrem v líčení krás přírody. Základem vypravování jsou osudy hraběcího levobočka, který se dostal mezi cikány a byl jako cikán vychováván – román líčí život společenských vyděděnců

povídka: Márinka/1834/

• je vybudována na kontrastu hlavní hrdinky – krásná umírající dívka, bydlí v Praze v chudinské čtvrti Na Františku, má nevlastní matku – špinavá, hrubá žena. Márinka má souchotě – ví, že zemře- hraje na piáno, zpívá, má ráda Máchovu tvorbu.

básnické prózy

Pouť krkonošská
Večer na Bezdězu