webzdarma.cz

Moderní básnické směry na přelomu 19. a 20. století v české literatuře

V 80.letech byla literatura ovládána na jedné straně lumírovskou poezií a na druhé straně se prosazoval realismus /především v próze a dramatu/. Překladatelská činnost Vrchlického umožňuje seznámení se světovou literaturou. Vzrůstá význam české kultury: 1882 byla rozdělena univerzita na německou a českou, v téže době bylo otevřeno ND v Praze, které bylo zejména po svém znovuotevření po požáru v roce 1883 i reprezentací našeho výtvarného umění. Roku 1890 byla zřízena ČSAV / včele Vrchlický/.

V 90.letech se rodilo mnoho nového a naše literární tvorba dosáhla evropské úrovně. Pro atmosféru uprostřed 90.let byl nejpříznačnější manifest Česká moderna, otištěný v časopise Rozhledy roku 1896, podepsán O.Březinou, J.S.Macharem,V.Mrštíkem, A.Sovou,F.V.Krejčím, F.X.Šaldou. Vzbudil mnoho polemik, oddělil mladé od starých. Roku 1891 ve volbách mladočeši porazili staročechy, kteří spolupracovali s vídeňskou vládou a dosáhli tím určitých ústupků /úřadování v českém jazyce u soudů/. Radikální studentská a dělnická mládež se soustředila ve spolku Omladina – perzekuována, část uvězněna. Buržoazní strany se zaměřily na boj proti sociální demokracii, vzniklo několik stran, které ji měly paralyzovat, např. Strana lidová – realistů /zal.1900 Masarykem/.

Hlavní zobrazovací metody v literatuře 90.let

Nejdříve se prosazovaly tendence realistické

V poezii se realismus výrazněji uplatňuje v tvorbě J.S.Machara.

Josef Svatopluk Machar/1864-1942/

  • narodil se v Kolíně, dětství strávil v Brandýse nad Labem
  • vystudoval v Praze gymnázium a po vojenské službě odešel do Vídně jako úředník
  • tam žil do roku 1918, udržoval literární kontakt s českými zeměmi
  • za války byl vězněn, po válce se stal inspektorem čs.armády, ale roku 1924 se funkce vzdal, dostal se do opozice s oficiální hradní politikou a začal se sbližovat s krajní pravicí

Tvorba:

Confiteor /1887-1892/

  • tři sbírky, později vydávané souborně – vyjadřuje svůj kritický postoj k soudobé společnosti

Čtyři knihy sonetů/1903/

  • podobný duch
  • Sonet o dějinách sonetu
  • Sonet o sobě

Zde by měly kvést růže /1894/

  • cyklus devíti veršovaných povídek

Magdaléna /1894/

  • román ve verších - jeho hlavní postavou je prostitutka, která se marně chce vrátit do normálního života

Tristium Vindobona /1893/

  • politická lyrika

Boží bojovníci /1894/

  • pamflet proti mladočechům

Golgata/1901/

  • název podle básně Na Golgatě, zamýšlí se nad tím, jaké zločiny jsou páchány ve jménu Krista, sbírka obsahuje osobní lyriku, časové glosy/zaměřené politicky/ a několik básní, v nichž se Machar zaobírá dějinami.

Svědomím věků /1906/

  • rozsáhlý cyklus – Machar zde staví do protikladu slunnou antiku, jejíž vrchol vidí v antickém Římě, a křesťanství, které antickou kulturu rozložilo

Symbolismus

  • obecně se dá nazvat symbolismem každé cílevědomé používání symbolů /pomocí viditelného, hmatatelného vyjádříme něco abstraktního, nehmatatelného/. V literárním vývoji byl symbolismem nazván směr, jenž vznikl ve Francii v poslední čtvrtině 19. století jako reakce na popisnost naturalismu. Usiloval o vytvoření umění, které by pronikalo k podstatě skutečnosti. Symbol měl naznačovat tajemství ukryté v nitru věcí, sugerovat je čtenáři. Symbolismus rozvinul básnickou obraznost, uvedl do básnictví volný verš. V malířství se tento směr opíral o přesvědčení, že obraz nemusí být reprodukcí vnějšího vzhledu skutečného světa, ale může působit jako něco, co ho jen náznakem připomíná. Představitel Paul Gaugain, u nás František Bílek.

Otokar Březina / vl. jménem Václav Jebavý/ / 1868-1929/

  • Učitel, studoval především orientální, antické, středověké i novověké filosofy a přírodovědu. Zpočátku jeho tvorba nebyla ničím výjimečná, k přelomu došlo v 90. letech, kdy se seznámil s novou francouzskou poezií, filozofií Artura Shopenhauera a prožíval otřes ze ztráty obou rodičů.
  • Ve sbírkách z let 1895-1901 vytvořil osobitou verzi českého symbolismu. Vycházel z názoru, že existuje nadzemská skutečnost, která je podstatnější než skutečnost smyslově vnímatelná. Navazuje kontakt s tímto tajemným světem, jehož tajemný smysl pouze tušíme, objevujeme.

Tajemné dálky /1895/

  • intimní citová lyrika, zpovědi z osobních bolestných zážitků /vztah k mrtvé matce, nenaplněná láska/
  • báseň: Moje matka - celý život žila v bídě, musela překonat řadu těžkostí, byla silně věřící – autor má podobný život

Svítání na západě/1896/

  • možným klíčem k poznání tajemství je samota, bolest, smrt, ale také stesk po tom, co si člověk odpírá na cestě za ideálem /západ je smrt, kterou chápe jako vysvobození z pozemských starostí /

Větry od pólů /1897/

Stavitelé chrámů/1899/

  • básníci, umělci, vůdcové, kteří budují dokonalejší chrám budoucího světa

Ruce/1901/

  • zesiluje se Březinův optimismus – člověk dosáhne dokonalosti a začlení se mezi kosmické duchovní síly

Vůdčí roli v symbolismu / i u O. Březiny/ hraje obraznost – u něj dochází k nevídanému spojování významem si značně vzdálených slov a představ /ironický stín, zrcadlo krve, půlnoc zelená, dusot černých dní/. Významně ovlivnil další autory - Hlaváčka, Tomana, Nezvala, Holana ,Hrubína.

Hlavním hlasatelem symbolismu u nás byl časopis Moderní revue, který vycházel od roku 1894 a vydávali ho kritik Arnošt Procházka a básník Jiří Karásek ze Lvovic. Do tohoto měsíčníku přispívali také ti autoři, kteří se s programem Moderní revue neztotožňovali /Neumann, Dyk, Toman/. V Moderní revui se objevovaly i překlady zahraničních autorů /Mallarmé, Rimbaud/. Často tam byly uveřejňovány rovněž články týkající se soudobého výtvarného umění.

Jiří Karásek za Lvovic /Jiří Antonín Karásek/ /1871-1951/

  • kritik, básník, prozaik i dramatik
  • vedle literární tvorby vytvořil i jednu z největších českých sbírek umění, tzv. Karáskovu galerii
  • jeho pseudonym ukazuje na obdiv ke středověku, rád používal formu sonetu
  • rád se věnoval tématům, která byla v literatuře tabu – zmar, agónie, ale i sexuální perverze

básnické sbírky:

Zazděná okna

  • opěvuje samotu, beznadějnost života, úzkost ze smrti

Ostrov vyhnanců

  • filozofické úvahy, antické motivy, pocit osamocenosti člověka uprostřed necitelné společnosti

román Gotická duše

  • děj se odehrává v prostředí staré Prahy v kostelích, klášterech a na hřbitovech, hlavní hrdina prožívá svou vlastní i národní tragedii

Karel Hlaváček /1874-1898/

  • všestranně nadaný autor, výborný výtvarník, ilustroval řadu Březinových, Sovových i Karáskových knih

básnická sbírka Pozdě k ránu

  • nejrůznější nálady, objevují se až pohádkové výjevy krajin z doby mezi nocí a dnem, zní hudba violy, loutny, hoboje, jejichž hluboký tón doplňuje pochmurnost, únavu a mdlobu okamžiku

básnická sbírka Mstivá kantiléna

  • staví se do role holandských geusů /chudé šlechty, která v 17.st.bojovala proti španělské nadvládě/. Píseň se stává nenávistnou a mstí se za miliony chudých a utiskovaných.

Impresionismus

  • /Claude Monet: Imprese – nálada v okamžiku vycházejícího slunce/
  • pojem impresionismus se objevil ve 2. pol. 19. st. ve francouzském malířství hlavním úkolem impresionistů bylo vylíčit osobní dojmy o pozorovaném předmětu, tak, jak se jim jevil v určitém okamžiku. Básníci řadili prostě vedle sebe řadu zrakových a sluchových vjemů /dojmů/, pokoušejí se vytrhnout z proudu času jeden jedinečný okamžik a zachytit jej co možná bezprostředně – zjemnění jazykových prostředků

Antonín Sova /1864-1928/

  • Narodil se v jižních Čechách, z finančních důvodů nedokončil studia práv a stal se na přímluvu Vrchlického úředníkem v kanceláři Ottova naučného slovníku.

Prvotina: Realistické sloky

  • vliv realismu – oslavuje svůj rodný kraj, ale vnímá i nedostatky civilizace a sociální problémy

Impresionistické sbírky:

  • vzpomínky na šťastné dětství, okouzlení přírodou, nejde mu ale o popis přírody, ale snahu o zachycení dojmů z ní, vzbuzení nálady, objevují se tu i básně intimní

Květy intimních nálad

  • Básně:
    U řek
    Olše – lyrická báseň – vyjadřuje jeho dojmy v podvečerním okamžiku – vidí olše, cítí chlad, slyší šumění mlýna
    Poledne u obory
  • objevil českou krajinu viděnou jinýma očima než jeho předchůdci
  • projevil se jako autor prchavých nálad

Z mého kraje

  • Básně:
    Táborské kraje – lyrická báseň,vyjadřuje vztah k rodnému kraji
    Do Ameriky – zachycuje pocit člověka, který opouští domov a odchází za prací do ciziny

Zlomená duše /1896/

  • otázky po smyslu existence – cyklus sedmi monologů, básník už názvem přiznává, že v boji s maloměšťáckou společností podlehl, ale nechce se s tím smířit, objevuje se tu silná ironie a sarkasmus – uprostřed skladby je zařazeno intermezzo Smetanovo kvarteto Z mého života, kde se zabývá uměleckým údělem českého skladatele, ukazuje na utrpení a obviňuje z jeho nešťastného osudu měšťáckou společnost

Vybouřené smutky /1897/

  • žil často v bídě, všímá si sociálních rozdílů ve společnosti, stylizuje se do postavy poutníka, který opouští tento svět

Symbolistické sbírky:

  • návrat z oblasti snů k lidem, básně jsou psány volným veršem

Údolí nového království

Dobrodružství odvahy

  • zachycení problémů společnosti, touha po lepším světě

Ještě jednou se vrátíme

  • báseň Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?

Intimní poezie:

Lyrika lásky a života/1907/
Drsná láska 1927/

Próza:

Ivův román /1902/

  • hlavní postavou je snílek Ivo, který se zamiluje do dcery virtuosa Štěpánky. Ta se sblíží s virtuosem Richardem Kolmanem a pomáhá mu svým klavírním doprovodem nacvičovat nová čísla. Když Richard zve Štěpánku na společný koncert, Ivo jí nechce stát ve slávě, píše jí dopis, že jeho city ochably. Oba tím trpí.

Pankrác Budecius, kantor /historická povídka/

  • hlavní postavou je kantor sesazený z místa,jeho nadšení pro hudbu bylo příčinou, proč zanedbával vlastní ženu, když mu utekla žena Líza před morem na zámek, vzali mu syna, on se stane tulákem. Nakonec si najde místo, setkává se se synem i ženou. Když mu manželka umírá, přijímá pokorně jako trest nové manželství.

Antonín Sova byl mistrem nálady, vytvořil jemný melodický verš, užíval bohaté metafory.

Tvorba tzv. „buřičů“ - hovorový jazyk, motiv moderní civilizace, antimilitarismus

Viktor Dyk /1877-1931/

  • spisovatel, novinář, politik

Básnická tvorba:

sbírky:

Satiry a sarkasmy /1905/

Pohádky z naší vesnice /1910/

  • tato sbírka svým názvem paroduje Hálkovu sbírku a útočí na nehybnost českého politického života

Dykova politická lyrika dosáhla vrcholu ve Válečné tetralogii - tak byly souborně nazvány sbírky:
Lehké a těžké kroky /1915/
Anebo /1918/
Okno /1921/
Poslední rok / 1922/

Zde přešel od básní kritizujících domácí poměry až k poezii výzev v době těsně před převratem. Některé básně byly otiskovány za války a měly propagační význam. Znovu byly aktuální v době mnichovských událostí a za okupace, kdy bylo zase třeba rozhodovat se k hrdinským činům.

V nejznámější básni Země mluví ze sbírky Okno jsou verše:

Prosím tě, matka tvá; braň si mě,synu!
Jdi, třeba k smrti těžko jdeš.
Opustíš-li mě, nezahynu.
Opustíš-li mě, zahyneš.

Kromě lyrických veršů psal V. Dyk rovněž epiku - soubor své epiky nazval Buřiči a smíření.

Dramatická tvorba:

Zmoudření dona Quiota /1913/

  • východiskem této hry je známý Cervantesův román.
  • Farář a magister Samson Carrasco chtějí zachránit Quiota, který se zbláznil četbou středověkých rytířských románů, spálí mu jeho četbu, ale Quiote jde dále za svým snem a odjíždí se sedlákem Sancho Panzou konat velké činy pro svůj milostný ideál - dívku Dulcineu. Je poražen v klání s převlečeným Carrascem a musí se vzdát na rok potulného rytířství. Carrasco k němu doma povolá skutečnou Dulcineu, zestárlou a nevzdělanou venkovanku, a Quiote konečně pozná svůj klam. Přesto nabízí Dulcinee ruku a umírá se slovy: Představoval jsem si vše jinak. Ale nutno smířiti se se skutečností a viděti věci, jak skutečně jsou. To byla přece vaše slova, příteli Samsone Carrasco, léčiteli chorobných duší? Celá má minulost je jen hloupý a směšný sen. Nyní bude na čase bdít Budeme bdít, ó, Sancho, jak budeme bdít! Nestaneš se nikdy už guvernérem ostrova, ani hrabětem. Ale budeme přesto spokojeně žít! Nač zápasit se lvy, nač osvobozovat zločince, nač pomáhati těm, kterým ublíží naše pomoc? / K faráři:/ Spokojili jste se se spálením mých knih. Samson Carrasco šel hloub. Zmoudřel jsem jeho přičiněním. Mé bláznovství mi odpusťte. Bylo, tuším, zábavné. Tomu, kdo mnoho bavil, odpustí se mnoho.

Próza:

povídka Krysař

  • zpracovává známou německou pověst o krysaři, který potrestal za lakomství občany města Hammeln. Za lakomství konšelů / odmítnou mu zaplatit za to, že vyvedl krysy z města do řeky/ zavede krysař všechny obyvatele města Hammeln do propasti a zmizí v ní i on sám. Katastrofu přežije jen dítě - nemluvně a blázen Jörgen, protože křik dítěte je silnější, než zvuk píšťalky.

Fráňa Šrámek / 1877- 1952/

  • básník, spisovatel, dramatik a buřič
  • narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů
  • nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena, zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje
  • v září 1914 vážně onemocněl
  • dostal se do Prahy, kde se připojil ke skupině Nový kult, jejíž vůdčí osobností byl S. K. Neumann
  • za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, tento protest byl často zveličován, ale nejednalo se o něco významného, protože to nikde neohlásil a o jeho protestu vědělo velmi málo lidí
  • roku 1946 se stal národním umělcem.

Tvorba:

Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla značný vliv na mladou generaci mezi světovými válkami. Některé jeho básně se staly revolučními písněmi proletářů.

Jeho dílo lze rozdělit do těchto základních témat:

  • příroda
  • odpor proti válce – svůj vztah k válce žene až k odmítání válek obranných
  • milostný vztah mladých lidí, neschopných se podřídit konvencím

Poezie:

Života bído, přec tě mám rád

  • citová krize lyrického hrdiny, vojenská tématika

Modrý a rudý

  • odpor k válce

Splav

  • souznění s přírodou, citové opojení

Próza:

Román:

Stříbrný vítr

  • příběh citového dospívání studenta Ratkina
  • Stříbrný vítr je román s prvky lyriky a impresionismu. Ústřední postavou je student Jan Ratkin. Nemá zrovna poklidný život, neustále musí čelit svému tyranskému otci - soudci a vůbec podivnému chování všech dospělých měšťáků. Naopak jeho vzorem je otcův bratr. Konflikty ještě zesílí nástupem Jana Ratkina na gymnázium. Absolutně si nerozumí s profesory, nemají pochopení pro mladou generaci. Kritizuje u nich požadavky na mechanické naučení se něčeho bez pochopení látky. Jediným profesorem, který mu rozumí je prof. Ramler (chápe mladou generaci). V průběhu studia se Ratkin spřátelil se spolužákem Malkusem (ten je zmlácen), poznává podivnou rodinu svého dalšího spolužáka. Zamiluje se do Aničky Karasové, dcery lékárníka, později následuje z klamání z její lhostejnosti. Se svými spolužáky Valentou a Zachem hledají zábavu a snaží se žít svobodný život. Ke konci románu se Jan loučí se Stříbrným větrem (symbolem mládí).

Dramatická tvorba:

Měsíc nad řekou

  • V malém městě se má konat sjezd bývalých abiturientů. Paní Hlubinová, žena papírníka a spořádaného maloměšťáka, to zatajuje před svým mužem. Hlubina byl totiž kdysi premiantem a měl vyšší cíle, než se stát maloměšťákem, ale stal se jím a žena přikládá velký díl viny také sobě. Do bytu v Hlubinově nepřítomnosti přijde se svým synem bývalý nejmilejší Hlubinův kamarád Roškot. Bydlel kdysi v tomto domě nad hučící řekou, kouřívali spolu z jedné dýmky. Hlubinova dcera Slávka jim namluví, že otec je duševně nemocný. Na návod matky, že nemá otci připomínat minulost, vystrnadí je z bytu. Hlubina však o sjezdu ví a zúčastní se ho nejen sám, ale i se svou ženou, jíž chce veřejně poděkovat za to, že uspořádala jeho život. Slávce je líto, když vidí, jak je otec střízlivý. Domnívala se, že si otec uschoval neporušený koutek mládí. Proto se ani nevdávala, byla doma ráda. Teď je otcem skoro zklamána. Vyprovází přítelkyni, která se jí šla pochlubit, že jí odloudila ženicha. Slávka najde před domem Roškotova syna, mladičkého Vilíka. Přivede ho nahoru a zatímco jejich rodiče jsou na sjezdu, kde se zralí mužové vysmívají mládí - tomu fanfarónu - prožijí spolu mladičký hoch a stárnoucí dívka teplé chvíle srdečného rozhovoru. Když se staří vrátí, jsou nemile dotčeni, že vidí v takovou chvíli své děti pohromadě. Způsobí to mezi nimi chvilkové rozladění, ale Slávka přinese dýmku míru. Tutéž, z níž oba v mládí kouřívali, a když si jde trojice připít, rozloučí se Slávka s Vilíkem. Tímto rozchodem se Slávka definitivně loučí se svým mládím.

František Gellner /1881- 1914/

  • studoval báňskou akademii v Příbrami, techniku ve Vídni, malířství v Mnichově a Paříži
  • po návratu pracoval v lidových novinách
  • po vypuknutí války musí na frontu a v září 1914 je prohlášen za nezvěstného
  • žil bohémským způsobem, jeho básně jsou spjaty často s prostředím hospod a předměstských ulic

Básnické sbírky:

Po nás ať přijde potopa
Radosti života

Ironický a výsměšný postoj vůči společnosti, jednoduché verše - popěvky

Další literární osobnosti

Petr Bezruč / 1867-1958/

  • vlastním jménem Vladimír Vašek

básnická sbírka:

Slezské písně

  • básně s intimní, sociální a národnostní tématikou
  • sociální balady
    Maryčka Magdónova
    Kantor Halfar

Jakub Deml /1878 – 1961/

  • básník, prozaik, dramatik, překladatel
  • představitel katolicky orientovaného proudu české literatury
  • krátce působil jako katolický kněz, pro neustálé spory s církevní vrchností byl z církve vyloučen

Hrad smrti , Tanec smrti

  • prózy naplněné úzkostí a strachem ze smrti

Moji přátelé

  • sbírka básní v próze, krátká oslovení květin, stromů touha po lásce, radosti a míru

Tisknout

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist