webzdarma.cz

Toni Morrisonová (1931)

  • patrně nejvýraznější současná afroamerická autorka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1993), je podle vlastních slov potomkem lidí, kteří se naučili přežít
  • její otec strávil dětství v Georgii, kde se k němu dospělí běloši chovali tak, že po zbytek života cítil, že je oprávněn všechny bílé nenávidět, a stal se z něj rasista
  • odmalička tedy Morrisonová viděla ve své rodině bolest i sílu a podobně jako její hrdinky má ona sama vlastnosti, které kolegům-spisovatelům přijdou jako z jiného světa - kupříkladu prozaička Mary Gordonová před nedávnem prohlásila, že Toni je „větší než život"
  • když Morrisonová vyrůstala, vstřebávala černošskou hudbu, jazyk, mýty a rituály, jež její tvorbu zabarvují, poslouchala afroamerické lidové příběhy, jimiž se jako umělkyně místy přímo nechává inspirovat, a pocítila moc a přitažlivost nadpřirozeného světa: rodiče ji strašili duchařskými příběhy, matka zpívala a babička si vedla snář, podle něhož usuzovala, na jaká čísla má vsadit
  • zároveň však Toni jako studentka četla velké ruské romány a milovala Flaubertovu Paní Bovaryovou a díla Jane Austenové

Romány:

Šalomounova píseň

  • V Šalomounově písni Morrisonová líčí téměř sto let amerických dějin na osudech jedné rodiny. Prozaička ovšem nesplétá realistickou ságu. Hlavní postavy, třebaže díky autorčině smyslu pro konkrétní a reálný detail neztrácejí životnost, jsou zároveň nemalou měrou mytologizovány. Matka protagonisty Macona Deada pochází ze Severu, z vyšší střední třídy. Otec, původem z Jihu, chladně hromadící majetek, ztělesňuje americký sen o materiálním úspěchu. Jak píše Morrisonová: „Chová se jako běloch a myslí jako běloch." Plně se ztotožnil s hodnotami majoritní společnosti. Coby očividný protiklad otce v románu vystupuje jeho sestra Pilát. Ta se zcela oddává citům a reprezentuje něčím výjimečné bytosti, které spisovatelku trvale okouzlují. Ústředním motivem románu je hledání. Hledání a postupná nalézání rodinné historie a vlastní identity.

Milovaná

  • inspirací k tomuto dílu byla novinová zpráva z roku 1855 o otrokyni, která uprchla i s dětmi ke své svobodné tchýni. Při tom je však chycena a tak se rozhodla děti zabít (pravděpodobně aby je ušetřila otroctví), zabila však pouze jedno z nich. Román je pojat spíše jako balada. Tématem není otrokářství a zlo z něj vyplývající, ale spíše zápas za svobodu. Román získal v roce 1988 Pulitzerovu cenu.
Jazz

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist