Orientální literatura

1.Literatura sumerská

Nejstarší písemné památky pocházejí z oblasti Předního východu . Nejstarší klínové písmo zřejmě vynalezli Sumerové žijící v oblasti Mezopotámie. Psali trojhranným rydlem na hliněné destičky. Nejstarší památkou sumerské literatury je epos o Gilgamešovi. Je považován za nestarší dílo světové literatury ( asi 1700 př.n.l.)


Epos o Gilgamešovi

  • Král Gilgameš, ze dvou třetin bůh a z jedné člověk, tvrdě vládne obyvatelům města Uruku, které nutí k těžké práci na městských hradbách. Obyvatelé žádají bohy o pomoc a ti vytvoří polodivokého člověka Enkidu, nadaného neobyčejnou silou, který pak žije ve stepi se zvířaty a chrání je před lovci. Lovci mu přivádějí nevěstku Šachmatu, aby dokonala přeměnu Enkidua v člověka. Enkidu přichází do Uruku, zápasí vítězně s Gilgamešem a spřátelí se s ním. Společně se vypraví do hor, aby zničili krutého obra. Za pomoci boha slunce jej přemohou. Po návratu do Uruku se do Gilgameše zamilovala bohyně Ištar. Gilgameš ji odmítl. Za trest přichází na Zemi nebeský býk. Gilgameš s Enkiduem ho zabijí, Enkidu urazí bohyni, přivolá tak její kletbu a umírá. Po smrti přítele hledá Gilgameš tajemství věčného života. Nesmrtelnost nezíská, protože nevydrží bdít šest dní a sedm nocí, a když pak vyloví ze dna oceánu rostlinu nesmrtelnosti, pozře mu ji had. V poslední části eposu je rozhovor mezi Gilgamešem a duší Enkidua, vyvolanou z podsvětí, v kterém se Gilgameš dovídá o pochmurném životě po smrti.

2. Literatura egyptská

Ve starověkém Egyptě vzniká hieroglyfické písmo. Bylo rozluštěno 1822 Francouzem Champollionem. Zde se psalo třtinovým pérem na papyrus. Byly psány především milostné písně /1300-1000 př. n.l./ - žena měla ve starověkém Egyptě úplně jiné postavení než v antickém nebo islámském světě - byla ctěna /především v manželství/.

Vlastní životopis Sinuhetův

  • krátká autobiografická povídka s třemi písňovými vložkami. Některé staroegyptské motivy zpracoval v moderním románu Egypťan Sinuhet (1946) Fin Mika Waltari.

3.Literatura indická/2.tisíciletí př.n.l./

Základ indického písemnictví tvořily rozsáhlé hymny, tzv. védy /véda – posvátné vědění - védský jazyk, později sánskrt/. Indové ve védách velebili své bohy, rozsahem jsou védy asi šestkrát větší než bible. Vznikaly zde rovněž eposy- Máhábhárata

Kámasútra – (Umění milovat)

  • příručka sexuálního života bohaté městské společnosti.

4. Literatura perská/7.st. př.n.l./

Z perského písemnictví se dochovala sbírka náboženských textů Avesta - modlitby, mýty

5. Literatura čínská /11. -6. st. př.n.l./

Číňané používali čínské znakové písmo. Psali štětcem na papír nebo hedvábí. Nejznámější je Kniha písní /soubor čínského básnictví/. Básně opěvují ctnosti předků, mladší básně vypovídají o těžkém osudu lidí, zvláště žen, o dlouholeté vojenské službě, jsou zde rovněž písně milostné, svatební...

6. Literatura hebrejská

Hebrejské písemnictví je umění palestinských židů, užívajících hebrejský jazyk. Největším přínosem pro světovou kulturu se stala bible.

Bible

  • z řeckého ta biblia – knihy - soubor knih Starého a Nového zákona - nazývá se rovněž Písmo svaté a představuje základní knihu křesťanského náboženství.

Starý zákon

  • je převzatý soubor mnohem starších, hebrejsky psaných knih, které byly základem židovského náboženství, Židé dělí 24 knih svého kanonizovaného textu /text připravený k opisování s úpravami/ na tři oddíly:

  • Pět knih Mojžíšových / hebrejsky tóra/ - v nich je líčeno stvoření světa a člověka, život prarodičů Adama a Evy v ráji, jejich prvotní hřích a vyhnání z ráje, Kainovo zavraždění Ábela, potopa světa, zmatení jazyků při stavbě babylónské věže, vznik národů,zajetí Židů v Egyptě

  • Knihy Proroků – vyprávění z dějin Izraele s častým líčením bojů mezi Židy a jejich nepřáteli, vlastní skutky proroků např. Královská kniha vypráví o panování králů Davida a Šalomouna /odtud rčení moudrý jako Šalomoun/

  • Žalmy – nejmladší soubor – představují 150 chvalozpěvů / každý začíná nářkem, pokračuje důvěrou v Boha a končí jásotem nad vyslyšením/ – např. Přísloví, přisuzovaná Šalomounovi nebo Píseň písní /Píseň Šalomounova/ je knihou milostné a svatební lyriky – inspirovala milostnou poezii celé Evropy

Nový zákon

  • je psán řecky a obsahuje:
  • 4 evangelia /evangelium znamená řecky dobré poselství a nazývají se tak čtyři církví uznané – kanonizované- apoštolské texty o životě, umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Za autory jsou považováni apoštolové Marek, Matouš, Lukáš a Jan./

  • Kniha skutků apoštolů – o působení Kristových žáků

  • Apokalypsa - /apokalypsa znamená řecky zjevení / - zde zjevení svatého Jana, která předpovídá poslední soud a konec světa a příchod Krista – apokalyptičtí /zlověstní/ jezdci, kteří se často jako metafora vyskytují v literatuře jsou zlověstné představy čtyř zkázonosných metel lidstva - moru, války, hladu a smrti.

Ve středověku Bible rozhodujícím způsobem přispěla k rozvoji evropské vzdělanosti a kultury, silně ovlivňovala světonázorový vývoj lidstva. Překlady Bible do národních jazyků zpravidla zahajují rozvoj vlastního písemnictví jednotlivých národů a znamenají mnoho pro rozkvět jazyka.

U nás je Bible kralická /1579-1594/ skvělým dokladem úrovně českého jazyka.

Tisknout

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist