webzdarma.cz

Podstata slohu, slohotvorní činitelé, funkční styly

Všichni Češi užívají českého jazyka. Při veřejném dorozumívání mluví zpravidla spisovnou češtinou. V běžných hovorech /v rodině, mezi přáteli/ se užívá obecné češtiny. V některých oblastech užívají nářečí. Pokud by nářečí nebo obecná čeština zazněly na veřejných diskusích, působilo by to rušivě – tam očekáváme spisovnou češtinu.

Podstatou slohu je schopnost vyjádřit jednu věc/myšlenku/ dvěma nebo několika různými způsoby – pomocí synonym nebo odlišné větné stavby…

Slov, která vyjadřují stejný obsah, nebo vět vyjadřujících tutéž myšlenku nemůžeme užívat libovolně.

Např. souvětí: „Byť byla celá akce důkladně připravena, neměla v důsledku nezájmu některých účastníků očekávané výsledky.“ Mohli bychom jej využít v novinovém článku, ale kdyby jej někdo použil v soukromém rozhovoru nebo napsal v přátelském dopise, působilo by to nepřirozeně.

Autor použil:

  • knižní spojky byť
  • předložkového výrazu v důsledku
  • trpného rodu byla připravena

Tyto prostředky jsou vhodné pro psaný projev, ne pro veřejný projev mluvený, ne pro veřejný projev mluvený, nebo dokonce pro přátelský rozhovor.

Cíl slohového vyučování

  1. Poznat kdy, v jaké situaci a za jakým účelem je vhodné použít toho nebo onoho jazykového prostředku a naučit se těchto znalostí v praxi používat .
  2. Naučit s vytvářet ucelené a dobře stavěné větší jazykové celky (jazykové projevy).

Slohotvorné činitele

  • se nazývají okolnosti, kterými se řídí výběr jazykových prostředků.

Nejdůležitější slohotvorní činitelé jsou:

A: objektivní:

  1. funkce projevu
  2. prostředí a situace, ve které projev vzniká
  3. psaná nebo mluvená forma projevu

B: subjektivní

  • záleží na autorovi, na jeho povaze, temperamentu, zálibách, vyjadřovacích schopnostech, jazykovém vzdělání apod. – každý by měl na sobě pracovat

Objektivní slohotvorní činitelé

Funkční styly

Podle funkce projevu rozeznáváme čtyři funkční styly:

  1. prostě sdělovací
  2. odborný
  3. publicistický
  4. umělecký

Styl prostě sdělovací

  • zprávy, oznámení, jednoduché popisy, vyprávění
  • znaky: neužívá se knižních slov, zastaralých slov,odborných názvů, nesrozumitelných zkratek užívá se běžných slohově neutrálních slov, jednoduchá stavba vět

Odborný styl

  • úřední korespondence, zápisy, zákony, předpisy, vědecké práce, odborné popisy, přednášky, výklady
  • znaky: používáme odborné názvosloví, převažují podstatná a přídavná jména nad slovesy, častěji se používá trpného rodu, složitějších souvětí /často spojky a proto, neboť, přestože, ačkoliv/ - myšlenky na sebe navazují, vyplývají jedna z druhé, předložkové výrazy: z důvodu, v zájmu, v porovnání s…

Publicistický styl

  • noviny, řečnické projevy
  • znaky: kontakt s adresátem /ukažme, dejme najevo/, citovost textu, kontrast používání ne zcela spisovných výrazů, zvolací, tázací, rozkazovací věty, grafické prostředky
  • nedostatek: časté používání zabarvených výrazů – mění se v otřelá spojení, stávají se z nich klišé /fráze/ - např. mít zelenou…

Umělecký styl

  • prostředky velmi různorodé - spisovné i nespisovné, působí nejen na rozum, ale i na city čtenáře- chce vyvolat umělecký prožitek – obrazná pojmenování, zvolací věty, úsečné jednočlenné věty.

Prostředí a situace, ve které projev vzniká

Projev je napsán též podle toho, zda je určen pro širší veřejnost /oficiální/, nebo pro soukromé prostředí – nespisovný jazyk- hovorová čeština, obecná čeština

Forma projevu

  • mluvený: má navíc ve srovnání s písemným projevem některé prostředky např. melodii, důraz, tempo řeči posunky, gesta, mimika – jednoduché věty – musíme je zachytit napoprvé
  • písemný : prostředky mluveného projevu jen zčásti nahrazují znaménka – vykřičník, otazník, čárka, středník, jiný typ písma pro vyjádření důrazu, přesné vyjadřování, promyšlená volba slov, stavba vět složitější

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist