webzdarma.cz

Karel Václav Rais /1859-1926/

  • pocházel z Lázní Bělohrad u Nové Paky v Podkrkonoší
  • studoval učitelský ústav a 10 let působil jako učitel v Hlinsku
  • roku 1887 odešel do Prahy, tam pak vytvořil největší část svého literárního díla - zpočátku básně
  • později povídky s námětem z venkova – všímá si generačních konfliktů, zachycuje utrpení starých lidí, odstrkovaných nevděčnými dětmi

povídkové knihy

Výminkáři/1891/
Horské kořeny/1892/
Potměchuť/1892/
Rodiče a děti/1893/

  • romány oslavují prosté venkovské lidi z oblasti Podkrkonoší, kteří pomáhali ke zdaru obrozeneckých snah svým aktivním vlastenectvím

Zapadlí vlastenci /1893/

  • román začíná příjezdem nového učitelova pomocníka Karla Čermáka do Pozdětína. Hrál velmi dobře na housle a na varhany, chodil hrát na mše, hezky zpíval, a tak si chodil přivydělávat s partou zdejších muzikantů hraním při různých příležitostech. Seznámil se s rodinou učitele Čížka a kněze Stehlíka, kteří byli horlivými vlastenci: odebírali Květy, četli pokrokové knihy, pořádali besedy a snažili se šířit vlasteneckého ducha mezi ostatní lid. Nesmírným zážitkem pro ně byl výlet do Prahy, kde se setkali s Jungmannem a Šafaříkem. Román líčí rovněž problémy ve vztahu Čermáka a dívky Albíny, kterou miloval. Nakonec dostává učitelské místo a Albína jede s ním.

Západ

  • v zapadlé horské vsi Studenci prožívá poslední léta svého života stařičký farář Kalous. Prožil mezi svými farníky přes 50let a jeho jediným přáním je, aby zemřel na faře. Těžce na něj dolehla smrt jeho sestry Kristinky, která mu léta hospodařila. Místo ní přišla Kalousovi pomáhat Kristinčina dcera Rézinka. Její syn Prokop studoval kněžství a farář Kalous se těšil, že v něm bude mít pomocníka. Prokop však nebyl zdravý a podnebí ve vesnici mu bylo drsné. Kalous se tedy rozhodl, že půjde do penze. Když mu farář ze sousedství nabídl, aby se k němu přestěhoval, byl rád, že nemusí z kraje, který tolik miloval. Přišel den, kdy se měl stěhovat. Když překročil práh fary, přepadla ho nevolnost a zemřel. Jeho tělo vynášeli z fary, jak si přával, ne z chalupy.

Kalibův zločin -/1892/

  • smutným hrdinou je naivní mládenec Vojta Kaliba – oběť ženských intrik své manželky a tchýně, které ho zneužily k zastření následků ženina milostného poměru – dítě. Kaliba se vzbouří pozdě, manželku zavraždí, sám také umírá- mrtvice. Tragická historie inspirovaná skutečnou událostí.

Pantáta Bezoušek/1894/

  • výminkář, odjíždí ke svému synovi do Prahy, všemi oblíben, ale na jaře se vrací zpět na venkov /nemohl si zvyknout na pobyt v Praze.

O ztraceném ševci /1918/

  • hlavním hrdinou je A. Hejkrlík, který se po smrti své ženy znovu oženil – nešťastně. Ubylo mu práce, protože se v jeho vsi – Korytné, usadil nový švec Lorenc, který usiloval o českou školu pro české děti /musely chodit do německé/. Lidé mu říkali český švec. Hejkrlík byl rovněž Čech, ale jeho žena mu namlouvala, že je německý švec. On jí podléhal. Až v době, kdy došlo ke sčítání lidu, pod své jméno napsal česky „švec“, chtěl připsat ještě český, ale přepadla jej slabost a zemřel.

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist