webzdarma.cz

Josef Václav Sládek /1845-1912/

  • narodil se ve Zbirohu, studoval na gymnáziu – nevedlo se mu příliš dobře, hned v primě se dostal do sporu s pány profesory – snížená známka z mravů
  • přestoupil na Akademické gymnázium staroměstské – tady vznikly jeho první vážnější literární pokusy – vycházely tam časopisy, fungovaly tam studentské spolky /Oreb, Vltavan/ - oba spolky se později za aktivní Sládkovy účasti sloučily v jeden pod jménem Ruch
  • po maturitě začali adepti poezie přemýšlet o vlastním časopise – sblížili se však s Lumírem, Sládek uveřejňoval své verše rovněž v časopise Květy
  • v této době už na vlastní náklady studoval v Praze fyziku a přírodopis /otec se těžko smiřoval s tím, že Josef zběhl z kněžských studií/, studium si Sládek hradil kondicemi, platem za pomocné práce v Českém muzeu, honoráři za překlady /uměl francouzsky, anglicky/
  • mnoho času i v době studií trávil u rodičů ve Zbirohu, odmala stonal na plíce, v době dospívání se přidaly deprese
  • zamiloval se do Emílie Nedvídkové, která se později stala jeho ženou
  • ještě předtím, než se oženil, odjel do Ameriky – napsal jí v dopise:“má mysl j je poněkud unavená – ne tak prací, ale tím, že nic takového, co by ji upoutalo, tu nenalézá. Utonul bych v pouhém bezzákladném těkání a nebylo by ze mě praničeho. To děsí mě. Odjedu na rok. Budu Ti psát a Ty mně.“
  • v Americe pečlivě sledoval osudy českých vystěhovalců – psal o tom fejetony do Národních listů
  • naučné články, humoristické povídky a črty, které vznikly na americké náměty vznikly z větší části až po jeho návratu, v Americe vznikaly především překlady nebo tvořil vlastní verše, sestavil antologii angloamerické poezie
  • v některých básních se nechal inspirovat národním zápasem indiánských obyvatel Ameriky – později z těchto básní vznikla sbírka Básně
  • po návratu z Ameriky se stal profesorem angličtiny na obchodní akademii, věnoval se literární tvorbě a překladatelství
  • v soukromém životě byl tragicky zasažen smrtí své první ženy Emílie – stopy smutku jsou patrné v jeho verších, a to ještě v době, kdy byl znovu a šťastně ženat
  • poslední léta Sládkova byla poznamenána těžkou chorobou, ale také intenzívní básnickou tvorbou a prací nad překladem téměř celého Shakespearova díla

Tvorba:

Sládkova poezie vyjadřuje nejprve subjektivní pocity, zvláště bolest nad ztrátou ženy, v pozdějších básních dochází k citovému uklidnění, ba až k nalezení nových jistot soukromého života v novém manželství a ve vztahu k dítěti a k dětskému světu.

Básně /1875/

  • tři impulsy: předčasná smrt Emilky /23 let/ - po necelém roce manželství
  • dojmy a pocity z pobytu v Americe
  • zážitky a zkušenosti z českého veřejného života
  • báseň: Na hrobech indiánských – svědčí o Sládkově kritickém vztahu k americkým poměrům a soucitu k indiánům

Jiskry na moři

  • osobní lyrika, básně politického zaměření

Začátkem 80.let vznikají optimističtější sbírky:

Světlou stopou/1881/
Na prahu ráje/1883/
Sluncem a stínem /1887/
Selské písně a České znělky /1889/

  • poslední sbírka vznikla na základě znalostí českého venkova, básník se stylizuje do postavy rolníka, který se uprostřed práce zamýšlí nad svým lidským údělem.

Pro děti napsal básnické sbírky:

Zlatý máj/1887/
Skřivánčí písně /1888/
Zvony a zvonky/1894/

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist