webzdarma.cz

Fráňa Šrámek / 1877- 1952/

  • básník, spisovatel, dramatik a buřič
  • narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů
  • nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena, zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje
  • v září 1914 vážně onemocněl
  • dostal se do Prahy, kde se připojil ke skupině Nový kult, jejíž vůdčí osobností byl S. K. Neumann
  • za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, tento protest byl často zveličován, ale nejednalo se o něco významného, protože to nikde neohlásil a o jeho protestu vědělo velmi málo lidí
  • roku 1946 se stal národním umělcem.

Tvorba:

Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla značný vliv na mladou generaci mezi světovými válkami. Některé jeho básně se staly revolučními písněmi proletářů.

Jeho dílo lze rozdělit do těchto základních témat:

  • příroda
  • odpor proti válce – svůj vztah k válce žene až k odmítání válek obranných
  • milostný vztah mladých lidí, neschopných se podřídit konvencím

Poezie:

Života bído, přec tě mám rád

  • citová krize lyrického hrdiny, vojenská tématika

Modrý a rudý

  • odpor k válce

Splav

  • souznění s přírodou, citové opojení

Próza:

Román:

Stříbrný vítr

  • příběh citového dospívání studenta Ratkina
  • Stříbrný vítr je román s prvky lyriky a impresionismu. Ústřední postavou je student Jan Ratkin. Nemá zrovna poklidný život, neustále musí čelit svému tyranskému otci - soudci a vůbec podivnému chování všech dospělých měšťáků. Naopak jeho vzorem je otcův bratr. Konflikty ještě zesílí nástupem Jana Ratkina na gymnázium. Absolutně si nerozumí s profesory, nemají pochopení pro mladou generaci. Kritizuje u nich požadavky na mechanické naučení se něčeho bez pochopení látky. Jediným profesorem, který mu rozumí je prof. Ramler (chápe mladou generaci). V průběhu studia se Ratkin spřátelil se spolužákem Malkusem (ten je zmlácen), poznává podivnou rodinu svého dalšího spolužáka. Zamiluje se do Aničky Karasové, dcery lékárníka, později následuje z klamání z její lhostejnosti. Se svými spolužáky Valentou a Zachem hledají zábavu a snaží se žít svobodný život. Ke konci románu se Jan loučí se Stříbrným větrem (symbolem mládí).

Dramatická tvorba:

Měsíc nad řekou

  • V malém městě se má konat sjezd bývalých abiturientů. Paní Hlubinová, žena papírníka a spořádaného maloměšťáka, to zatajuje před svým mužem. Hlubina byl totiž kdysi premiantem a měl vyšší cíle, než se stát maloměšťákem, ale stal se jím a žena přikládá velký díl viny také sobě. Do bytu v Hlubinově nepřítomnosti přijde se svým synem bývalý nejmilejší Hlubinův kamarád Roškot. Bydlel kdysi v tomto domě nad hučící řekou, kouřívali spolu z jedné dýmky. Hlubinova dcera Slávka jim namluví, že otec je duševně nemocný. Na návod matky, že nemá otci připomínat minulost, vystrnadí je z bytu. Hlubina však o sjezdu ví a zúčastní se ho nejen sám, ale i se svou ženou, jíž chce veřejně poděkovat za to, že uspořádala jeho život. Slávce je líto, když vidí, jak je otec střízlivý. Domnívala se, že si otec uschoval neporušený koutek mládí. Proto se ani nevdávala, byla doma ráda. Teď je otcem skoro zklamána. Vyprovází přítelkyni, která se jí šla pochlubit, že jí odloudila ženicha. Slávka najde před domem Roškotova syna, mladičkého Vilíka. Přivede ho nahoru a zatímco jejich rodiče jsou na sjezdu, kde se zralí mužové vysmívají mládí - tomu fanfarónu - prožijí spolu mladičký hoch a stárnoucí dívka teplé chvíle srdečného rozhovoru. Když se staří vrátí, jsou nemile dotčeni, že vidí v takovou chvíli své děti pohromadě. Způsobí to mezi nimi chvilkové rozladění, ale Slávka přinese dýmku míru. Tutéž, z níž oba v mládí kouřívali, a když si jde trojice připít, rozloučí se Slávka s Vilíkem. Tímto rozchodem se Slávka definitivně loučí se svým mládím.

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist