webzdarma.cz

Středověká česká literatura

Staroslověnské období naší literatury

Základy ke kultuře našich předků byly položeny ve 2.pol. 9.st.na Velké Moravě.

Velká Morava: Morava, Slovensko, Čechy, část Rakouska, Maďarska, Polska, Německa

  • vysoká úroveň uměleckého řemesla
  • naleziště Mikulčice, Pohansko u Břeclavi, Staré Město u Uherského Hradiště
  • vysoká úroveň duchovní kultury – souvisela s rozvojem křesťanství

Křesťanství k nám začalo pronikat ze západní Východofranské říše, spolu s latinou. Latinskému jazyku však lidé nerozuměli, a proto se obrátil velkomoravský kníže Rostislav r.862 na byzantského císaře Michala III.s prosbou, aby k nám poslal učitele křesťanství, který by hovořil k lidu srozumitelným jazykem.

Michal III. vyslal Konstantina /později přijal klášterní jméno Cyril/ -zemř. r.869 a Metoděje.

  • vytvořili slovanské písmo /hlaholici/ - základem byla řecká abeceda
  • přeložili do slovanského jazyka část Bible a základní texty potřebné k bohoslužbě /modlitby, písně/
  • zavedli slovanskou řeč srozumitelnou lidu
  • jejich zásluhou vzniká první literatura

1. texty právní povahy:

  • Zákon sudnyj ljudem
  • Nomokánon

2. vzdělavatelná četba:

  • Paterik / vyprávění o mniších a poustevnících/

3. písně, oslavná kázání

Proglas

  • předmluva k překladu evangelia složená Konstantinem zdůrazňuje právo člověka na bohoslužbu ve srozumitelném jazyce
Život Konstantinův
Život Metodějův
  • prozaická díla, napsaná zřejmě žáky Konstantina a Metoděje po jejich smrti, obě díla přinášejí některé důležité zprávy o životě a práci obou věrozvěstů i o poměrech na Velké Moravě

Obě díla patří k nejlepším památkám raného středověku. V dalším vývoji musela stsl. lit. překonávat mnohé obtíže. Metoděj byl tři roky vězněn, jeho žáci byli po jeho smrti vyhnáni Svatoplukem.

Boj staroslověnské a latinské literatury /10. –11.st./

Po rozpadu VM /906/ se přeneslo těžiště státního a kulturního života do Čech, kde vznikal silný feudální stát. I v Čechách bylo podporováno křesťanství a likvidovalo se pohanství.

Pro literaturu je příznačné, že postupně byla vytlačována stsl. a byla nahrazována latinskou. Literatura měla i nadále církevní ráz, středisky vzdělanosti se staly kláštery /knihovny, písařské dílny – skriptoria, školy/. Nejstarší památky byly ještě stsl. a oslavovaly příslušníky vládnoucího kmene Přemyslovců.

10. století

Vznikaly legendy /ze slova legére-čísti/

  • původně životopisy světců
  • četly se v kostelích nebo v klášterních jídelnách
  • později literární žánr veršovaný nebo prozaický, který vyprávěl o skutcích, zázracích a mučednické smrti světců

Život sv. Ludmily
Život sv. Václava

Od poloviny 10.st. se rozvíjí latinsky psaná literatura

  • její rozvoj podpořilo spojení Čech se západní sférou a zřízení biskupství v Praze r. 973
  • zprvu se opisovala různá latinská díla potřebná pro náboženský život
  • byla rovněž psána lat. vyprávění o českých světcích, psaná s podobnými cíli jako stsl. díla

Kristiánova legenda : Život a utrpení sv. Václava a sv. Ludmily, jeho babičky

  • rozsáhlá prozaická skladba z konce 10.st.
  • autorovi, o němž nevíme nic bližšího, byl předlohou stsl. Život sv. Václava, snažil se ho představit jako skromného, milosrdného člověka
  • není to legenda, v níž by se uskutečňovaly zázraky
  • jedná se o historické vyprávění o počátcích křesťanství

11.století

Dochovaly se poslední zbytky stsl. psané literatury:

Pražské hlaholské zlomky

  • zlomky modliteb, svědčí o tom, že ještě stsl. doznívala – především v Sázavském klášteře /zal. 1032/, který měl styky s Kyjevskou Rusí význam kláštera klesal, 1097 byli vyhnáni slovanští mniši a dosazeni latinští

Stsl. tradice se ještě držela, jak dokazují stsl. prvky v českých přípiscích tzv. glosách /poznámkách buď mezi řádky – interlineární glosy- , nebo na okrajích - marginální glosy /

V počeštěné podobě se dochovala stsl. píseň:

Hospodine, pomiluj ny

  • /smiluj se nad námi/ - až do 18.st. byla zpívána při slavnostních příležitostech modlitba k Bohu, aby zajistil úrodu a mír

V 11.st. vznikaly také náboženské a naučné spisy v latině – např. Vyšehradský kodex

Dočasné vítězství latiny a první stopy literárního užití češtiny /12. století/

Středověké knihy se psaly na pergamen /vydělaná oslí, telecí nebo ovčí kůže/, od 13.st. znali naši předkové papír, písmena se malovala pavím nebo husím brkem. Začáteční písmena odstavců nebo kapitol se psávala větší /iniciály/ a bývala zdobena miniaturními kresbami /iluminována/.

Nadále byla oblíbeným útvarem legenda

Vita minor /Menší život/

1. polovina 12. století - založena pravděpodobně na ztracené stsl. legendě – oslavuje zakladatele Sázavského kláštera sv. Prokopa – touto legendou byla založena tradice věnovaná tomuto světci, která pokračovala i ve 14.. století v literatuře psané česky

Verše o utrpení svatého Vojtěcha

/pražský biskup z rodu Slavníkovců, který zemřel jako misionář mezi pohanskými Prusy r. 997/

Proti starším obdobím se však latinská tvorba obohacovala i o nové oblasti – historii a dramatické obřady.

Dějepisectví

Kosmova Kronika česká

Kosmas /asi 1045-1125/

Nabyl vzdělání v Lutychu /Liége v dnešní Belgii/, kde byly nejslavnější školy- o jeho životě vypráví V. Vančura /Kosmas/ 1099 vysvěcen na kněze 1110 je doložen jako člen svatovítské kapituly, nejpozději roku 1120 se stal jejím děkanem 1119 začal psát Kroniku českou

Kronika česká

  • jediné dílo, u nějž bezpečně víme, že byl jeho autorem – vylíčil v něm české dějiny od nejstarších dob až po svoji současnost – osmdesátiletý stařec stačil ještě zachytit počátek vlády Soběslava I.,který usedl na knížecí stolec několik měsíců před jeho smrtí Kosmovo historické vyprávění není pouze suchým podáváním faktů, ale je oživeno dialogy, citáty /např. z římských autorů/, lidovými rčeními a dokonce zábavnými historkami.

Kosmas sice našel pokračovatele /tzv. Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, pražský kanovník Vincentius a opat Jarloch/, což svědčí o oblibě dějepisectví ve 12. století, ale žádný z nich se mu nadáním nevyrovnal. Za zmínku stojí dílo Mnicha sázavského, protože doplnil Kosmovu kroniku o osudy Sázavského kláštera, o němž Kosmas pomlčel – snad proto, že byl latiník.

Na přelomu 12.a13.st. vzniká 2.česky psaná píseň:

Svatý Václave, vévodo české země /zápis ze 14.st./

  • měla dokonalejší formu než Hospodine
  • byla rozdělena do slok /nejprve tři, v 15.st. devět slok/
  • bylo v ní užito rýmu
  • epiteta: Nebeské dvorstvo krásné, život věčný, oheň jasný
  • obsah: prosba ke sv. Václavu, aby prosil u Boha, potěšil nešťastné
  • tato píseň se stala symbolem českého státu, zpívala se jako projev odporu proti cizáctví

Kultura a literatura v době 13. a 14. století / v době vlády Karla IV./

Ve výtvarném umění - rozvoj gotiky

Vzniká: česky psaná literatura:

památky lyrické:

Ostrovská píseň /2. polovina 13. st./

  • zapsaná v kodexu Ostrovského kláštera

lidové milostné písně:

Kudy jsem já chodila
Byla ti jsem v sádku

legendy:

O Jidášovi

  • zpracovává příběh jednoho z apoštolů, který byl v důsledku neblahého matčina snu o osudu dítěte pohozen . Ujala se ho královna, Jidáš však zabil jejího syna, stal se otcovrahem, nevědomky se oženil s vlastní matkou. Po odhalení tohoto činu odešel ke Kristovi, aby se zbavil hříchů. Krista zradil, oběsil se. Podobné náměty v lidové tvorbě - v pohádce o Plaváčkovi

epos:

Alexandreida

  • rozsáhlá skladba, podle odhadu měla 8 500 veršů, dochovaly se asi dvě pětiny vyprávění o osudech Alexandra Makedonského - po otcově smrti ho vychovává filozof Aristoteles , postupně si Alexandr podrobuje řadu zemí od Evropy po Asii. Jeho vítězná tažení končí v Babylóně, kde byl pravděpodobně otráven. Stejný námět se objevil v mnoha evropských literaturách - český autor přirovnává činy Alexandra k činům českých králů.

kroniky:

Dalimilova kronika

  • / druhé desetiletí 14. st./ - autor neznámý - obsahuje pověsti od nejstarších dob /potopy světa/ až do začátku vlády Jana Lucemburského - v úvodu pověsti - vychází z Kosmovy kroniky - silný vztah autora k české národnosti

latinsky psaný Vita Caroli - Životopis Karlův - autorem sám Karel IV.

tvorba žáků darebáků

  • písně určené pro mladé- kramářské písně - objevují se i v naší literatuře, ale i jiných národních literaturách/ minnessangři/ studenti v době středověku často putovali různými zeměmi, protože málokterá univerzita poskytovala vzdělání ve všech oborech /medicína se studovala v Itálii, teologie v Paříži, gramatika v Orleánsu/ - poezie těchto putujících žáků se dochovala v mnoha knihovnách

Drama:

Mastičkář

  • vzniklo pro lidové vrstvy - humor, ironie, zesměšnění lékařů zázračný lékař vzkřísí mrtvého Izáka tím, že mu lije na zadek kvasnice vzkříšený Izák děkuje zachránci slovy, která parodují děkovné verše Kunhutiny modlitby

Z jiných dramatických útvarů se dochovaly jen zlomky /Hra veselé Magdalény/

Epika:

se těšila ve 2.pol. 14.st. velké oblibě – především legendy.

Legenda o sv. Prokopu

  • vychází ze starší latinské legendy, stala se aktuální v době vlády Karla IV., protože se snažil o zavedení křesťanských bohoslužeb do nově založeného emauzského kláštera v Praze, skladba je psána jako kronika, líčí život Prokopa od narození až do smrti, jeho vztah k chudým a vzorný život v Sázavském klášteře

Legenda Život sv. Kateřiny

  • Kateřina byla patronkou artistické fakulty Karlovy univerzity, v legendě se vypráví o obrácení Kateřiny na křesťanskou víru, o její učenosti a výmluvnosti, s níž obhajovala křesťanství proti „ zlému císaři“ pohanu Maxenciovi /jeho syna odmítla jako ženicha/, přehádala v teologické disputaci padesát pohanských mistrů a obrátila je na víru stejně jako císařovu manželku a císařova vévodu. Nakonec byla pro své neochvějné přesvědčení mučena a popravena, přičemž se děly hojné zázraky.

Největší životnosti se těší epos blízký okruhu vyprávění o králi Artušovi a jeho rytířích kruhového stolu.

Cestopisy

  • v této době se projevuje zájem o cizí země, nejde o díla původní, ale o překlady dvou světově známých cestopisů

Vavřinec z Březové

přeložil: Cestopis t.ř. Mandevilla

  • nebyl vypsáním skutečných událostí, ale fantastickým vyprávěním, byl založen na dobových literárních představách o lidech, fauně a flóře v neznámých zemích /někdy i neexistujících/. Toto dílo si získalo velkou oblibu u čtenářů.

Cestopis Marca Pola:

Milion

  • realističtější, vycházel z autorových skutečných prožitků z cest, byl posuzován jako méně důvěryhodný, protože neodpovídal dobovým představám o cizích zemích.

V literatuře 2.pol.14.st.se objevuje i ostrá kritika sociálních a hospodářských poměrů

Hradecký rukopis:

satira, kritizuje především společenský řád a sociální nespravedlnost

  • Desatero kázanie božie
  • Satiry o řemeslnících a konšelích – v satirách si autor bere na mušku ševce, konšely, kováře, sladovníky, lazebníky, řezníky a pekaře

Podkoní a žák

  • nejznámější skladba tzv. žákovské poezie, zachycuje spor studenta a sluhy

Smil Flaška z Pardubic:

Nová rada

  • alegorie – autor vyjádřil snahy české šlechty o udržení pozic a její odpor k vladařské praxi Václava IV.

Tisknout

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist