Česká literatura 60. – 70.let 19.století - Májovci

Mladá literární generace, která tvořila v 60. letech, vyrůstala za bachovského absolutismu a v době vydání Říjnového diplomu r. 1860, kterým František Josef I. slíbil konstituční zřízení a obnovu občanských práv. Proto jsou 60.léta naplněna politickým ruchem.

Národní strana se rozštěpila na:

Politický zápas s Vídní skončil r.1867 neúspěchem - byl uskutečněn tzv. dualismus a rakouská monarchie byly rozdělena na část předlitavskou /země rakouské a české s německou nadvládou/ a zalitavskou - tj. Uhry a Slovensko s nadvládou maďarskou. Na politická práva Čechů a Slováků nebyl brán zřetel.

S politickým rozmachem 60.let souvisí i rozkvět kulturní: byl založen Sokol, pěvecký spolek Hlahol a Umělecká beseda.

Roku 1862 bylo otevřeno Prozatímní divadlo, r.1868 byl položen základní kámen k výstavbě Národního divadla.

Pokračoval rozvoj novinářství. Roku 1858 se nastupující literární generace představila společně v almanachu Máj /odtud název generace májovců/. Jejími hlavními reprezentanty byli: Jan Neruda, V. Hálek, K. Světlá, ze starších přispěli Sabina, Erben, Němcová. Svůj almanach nazvali na počest K.H.Máchy, neboť v jeho díle spatřovali to, co sami prožívali – rozpor mezi vznešenými ideály a nemožností je uskutečnit.

Jejich programem byl:

Častými literárními žánry byly balady se sociálním podtextem, povídky, fejetony, společenské romány.

Jan Neruda /1834 – 1891/

Tvorba:

I. Poezie

Hřbitovní kvítí /1857/

Knihy veršů /1868/

Po rozchodu s Annou se seznámil s Karolínou Světlou – krátký, ale intenzivní vztah - korespondence – po rozchodu s ní se vydal na první cestu /Německo, Francie, Belgie, Holandsko/.

V roce 1862 se zamiloval do 18leté Rézinky Macháčkové – dívky ze zámožné rodiny - zemřela na souchotiny .

Písně kosmické /1878/

Balady a romance /1883/

Prosté motivy /1883/

Zpěvy páteční /1896/

II. Próza

Arabesky

Povídky malostranské /1878/

Poslední Nerudovou láskou byla „Anička milá“ – mladá učitelka Anna Tichá, poradil jí však, aby přijala nabídku k sňatku od svého příštího muže Vojtěcha – Neruda byl příliš hrdý a příliš chudý, aby měl to svědomí a připoutal mladé děvče k nemocnému člověku – od roku 1874 trpěl ischiasem, revmatismem a zánětem žil.

Vítězslav Hálek /1835-1874/

Tvorba:

I. Poezie

Zpočátku uveřejňuje své básně v časopisu Lumír /1854:balada Nekřtěncova dušička/

Později vydává povídky ovlivněné tvorbou G.G.Byrona např.:

básnické povídky:

Alfred /1858/
Krásná Lejla /1859/
Mejrima a Husejn /1859/
Černý prapor /1867/
Dědicové Bílé hory /1869 /

Těmito povídkami inspirovanými Byronem a Máchou a jinými romantiky chtěl dát české literatuře nadnárodní význam, chtěl vymanit naši poezii z úzkých národních tradic

Lyrická sbírka: Večerní písně /1859/

lyrická sbírka: V přírodě /1874/

básnická kniha: Pohádky z naší vesnice /1874/

Hálkovy verše byly velmi oblíbené pro svůj písňový tón, pravidelný rytmus, čtenáři si je snadno zapamatovali, rychle pronikaly do širokých vrstev

II. Próza

Hálkův prozaický talent se však více projevil v povídkách z rodného Mělnicka a venkovského okolí pražského.

Muzikantská Liduška/1861/

K nejlepším Hálkovým povídkám patří:

Náš dědeček /1863/
Na statku a v chaloupce /1871/
Na vejminku /1873/
Pod pustým kopcem /1874/
Študent Kvoch /1874/
Poldík rumař /1873/

III. Drama

Záviš z Falkenštejna /1860/

Král Vukašín /1862/

Karolina Světlá /1830-1899/

Tvorba:

Vesnický román /1867/

Kříž u potoka /1868/

Kantůrčice /1869/

Frantina /1870/

Nemodlenec /1873/

Kresby z Ještědí /1880/

Vedle ještědských próz vytvořila Světlá i práce s pražskou tématikou :

Černý Petříček /1871/
Zvonečková královna /1872/

Jakub Arbes /1840-1914/

Tvorba:

Ďábel na skřipci
Sivooký démon
Zázračná madona

Newtonův mozek

Svatý Xaverius

Romaneta působí chmurným dojmem, téměř v každém někdo umírá, ale ve skutečnosti je námětem optimistická víra ve stále dokonalejší vědecké poznání

Arbes je rovněž autorem románů se sociální tématikou:

Kandidáti existence /1878/

Štrajchpudlíci /1883/

měli být velkou románovou kronikou pražského dělnictva – líčí dělníky smíchovských manufaktur

Kromě uvedených autorů se ke generaci májovců řadí ještě básníci:

Adolf Heyduk
Václav Šolc
Rudolf Mayer

Tisknout