Česká literatura 70. – 80.let 19.století
Ruchovci a lumírovci

Pro život národní společnosti 70.a 80.let je příznačným jevem vzrůstající moc měšťanstva.

Česká buržoazie je stále rozdělena na

Dělnictvo si však založilo vlastní stranu sociálně demokratickou./1878/

Pokračoval rozvoj kulturního života a projevoval se i růstem kulturních organizací a institucí /např. nakladatelství/.

Tato doba byla rovněž spjata s rozmachem národního hnutí, které mělo obdobu v celé Evropě /sjednocení Itálie 1870, Německa 1871…/, ale především bylo podmíněno nespokojeností s R-U vyrovnáním a nevyřešením české a slovenské otázky.

V literatuře vzniká tzv. národní škola, jejíž základ tvořili spisovatelé seskupení v roce 1868 v almanachu Ruch, vydaném k položení základního kamene ke stavbě ND. Proto je tato generace označována jako ruchovci. Později se sdružovali především kolem časopisu Osvěta.

Ruchovci navázali na NO

Brzy po ruchovcích nastupuje druhá skupina, která se soustředila kolem časopisu Lumír /zal.1873, později redigoval Sládek/, a proto nazývaná lumírovci.

Lumírovci

Svatopluk Čech /1846-1908/

Tvorba:

I. Poezie :

a) epická:

historická epika:

Husita na Baltu

alegorická epika:

Evropa /1878/

Slavie /1882/

venkovská epika:

Ve stínu lípy /1879/

Lešetínský kovář /1883/

satirická epika:

báseň Hanuman

b) lyrika:

především vlastenecké a politické náměty

Jitřní písně
Nové písně
Písně otroka

II. Próza

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století

Josef Václav Sládek /1845-1912/

Tvorba:

Sládkova poezie vyjadřuje nejprve subjektivní pocity, zvláště bolest nad ztrátou ženy, v pozdějších básních dochází k citovému uklidnění, ba až k nalezení nových jistot soukromého života v novém manželství a ve vztahu k dítěti a k dětskému světu.

Básně /1875/:

Jiskry na moři:

Začátkem 80.let vznikají optimističtější sbírky:

Světlou stopou/1881/
Na prahu ráje/1883/
Sluncem a stínem /1887/
Selské písně a České znělky /1889/

Pro děti napsal básnické sbírky:

Zlatý máj/1887/
Skřivánčí písně /1888/
Zvony a zvonky/1894/

Jaroslav Vrchlický/1853-1912/

Tvorba:

Je svým rozsahem zcela výjimečná v české i světové literatuře – vydal za svého života na 270 knih, z toho asi třetina jsou práce původní, zbytek jsou překlady. Psal převážně poezii, ale součástí jeho díla jsou i dramata. Cílem jeho tvorby bylo povznést českou literaturu na úroveň literatury světové.

Po vzoru francouzského romantického spisovatele Victora Huga a jeho Legendy věků chtěl Vrchlický vytvořit velký cyklus, v němž by zachytil duchovní vývoj lidstva, nemohl však zachytit celé dějiny – proto jej nazval Zlomky epopeje.

Selské balady /1885/

Stejně podstatný význam jako epika má i tvorba lyrická:

Eklogy a písně/1880/
Dojmy a rozmary/1880/
Poutí k Eldorádu/1882/

V 90.letech prochází autor společenskou i osobní krizí – mladá generace odmítá jeho dílo, rozpadá se mu manželství. V tvorbě se objevují pocity bolesti, zklamání, rezignace

sbírky: Okna v bouři/1894/ - Za trochu lásky…

Vrchlický však nepřestává věřit v kladné životní hodnoty – sbírka Strom života /1909/ je inspirována am. básníkem, jehož překládal, Waltem Whitmanem - oslava přírody, člověka i rodné země

Je rovněž autorem dramat: Noc na Karlštejně/1884/ - založená na autentickém příběhu o Karlu IV.

Tisknout