Meziválečná literatura
Na počátku 20.st. se svět velmi změnil. S přibývajícími technickými vynálezy se zkracují vzdálenosti a tempo života se zrychluje. V roce 1900 se svět pyšní svými výsledky na pařížské výstavě.
V letech 1914-1918 však zuří v Evropě první světová válka, která bezohledně rozmetala všechny dosavadní jistoty. Po jejím skončení se nově koncipuje tvář světa. Kromě škod přinesla tato válka také velké sblížení mezi Evropou a Amerikou. Mnohé státy se vydávají po vzoru USA, Anglie a Francie na cestu demokracie. Úsilí o nový životní styl, touha po jistotách, osvobození a nastolení nového řádu vede také v některých zemích k nástupu fašistických a komunistických režimů.
Poválečné oživení ekonomiky však nevyústilo ve stabilitu, ale naopak ve vleklou hospodářskou krizi ve 30.letech, kdy se znovu situace vyhrocuje a svět se znovu připravuje k válce.
Česká meziválečná literatura tvoří vrchol celého národního písemnictví všech dob.Stala se tvorbou vpravdě světovou. Poezie této doby byla později oceněna Nobelovou cenou za literaturu v díle J. Seiferta.Vznikala pod vlivem moderních směrů vznikajících ve světě.
Podněty naturalismu i symbolismu se zdály být vyčerpány.
Světová poezie v předválečném, válečném a meziválečném období
Civilismus
- vzniká z opojení technikou – zobrazuje technické vymoženosti nové doby – stroje, elektřinu, továrny, mrakodrapy – a nový životní styl, který tyto vymoženosti přinášejí
Futurismus
- vznikl v Itálii, obrací se k budoucnosti, vznikl jako revolta proti měšťáctví a dosavadnímu umění, heslo : „zbořte muzea“, obdivoval techniku, chtěl vytvořit umění, které by odpovídalo tempu nadcházející průmyslové doby. Člověka chtěl vysvobodit z dosavadních vazeb na společnosti, podobně chtěl vysvobodit i slovo z věty a větných spojení /zrušil interpunkci/, autoři chtěli vyjádřit eufonií /libozvučnost/ nebo kakofónií /nelibozvučnost/ rachot strojů, letadel, chtěli působit i zrakově /typogramy- využívali velikosti a rozvržení písma/. Používali nezvyklých výrazů – matematické symboly, odborné výrazy
Zakladatelem futurismu byl
Filippo Marinetti / 1876-1944/
- italský básník, dramatik a politik
- autor Manifestu futurismu
- ve své tvorbě zachycuje pohyb do časově rozložených fází, odstraňuje interpunkci
básnická sbírka: Osvobozená slova
Expresionismus
- vyjadřoval především pocity tísně a úzkosti, vyvolané přesvědčením, že člověk je bezmocně ztracen v odlidštěném světě plném demagogie a lží, ale i touhu po vytvoření nového lidství a všeobecného sbratření
- malíři zobrazovali smutnou, pochmurnou atmosféru, bledé obličeje /Edvard Munch – norský malíř – obraz Křik, Vincent van Gogh, Paul Gaugain/
Johannes Robert Becher
básnická sbírka: Bratření
Kubismus
- malíři Picasso a Braque jej formují před válkou v Paříži – nechtěli napodobovat skutečnost, ale rozkládali předměty i osoby na obrazech tak, jako by byly malovány z různých pohledů – zpředu i zezadu a ze stran současně. Rozkládali je na geometrické obrazce, jejichž základem byla krychle, ale využívali i ladných tvarů, často houslí, kytar Pablo Picasso: „Maluji předměty tak, jak je myslím, na tak, jak je vidím.“
Kubofuturismus
- spojení předchozích směrů – předcházel surrealismu a dadaismu
Guillaume Apollinaire / 1880- 1918/
- francouzský básník, jehož díla mají podle Nezvala „pro českou poezii takový význam jako pro lidstvo objevení parního stroje a elektřiny“
- narodil se jako nemanželský syn litevsko polské šlechtičny – vlastním jménem Wilhelm Apolinaris de Kostrowitzky
- většinu života trávil v Paříži, kde také zemřel na následky španělské chřipky
- psal básně, prózu i divadelní hry
Nejznámější sbírka:
Alkoholy /1913/
- chtěl postihnout soudobou společnost – princip asociace – vybavování představ, které se nezakládá na logických vazbách, ale sbližuje motivy značně vzdálené – to vedlo k potlačování interpunkce v jeho poezii, k polytématické stavbě básně – tento typ básně byl nazván Pásmo
sbírka: Kaligramy - /1918/
- vznikla zčásti na frontě – její podstatnou část tvoří tzv. kaligramy – básně založené na uspořádání slov do určitých obrazců /Eiffelova věž/
Zavražděný básník
- autobiografie – soubor básnických próz- souvislosti se skutečným Apollinairovým životem, hlavní hrdina byl synem smyslné ženy, znal dobře prortředí hazardních her, kde se jeho matka pohybovala. Po příchodu do Paříže se seznámil s malířskou avantgardou, hlavně Picassem . Básníkova životní láska – její jméno je metaforou Apollinairova pojetí ženy – Smutenka Balerínová - byla to malířka Marie Laurenciová, která žila v letech 1908-1912 s Apollinairem – rozchod s ní těžce nesl – zajímavé je, že ji zpodobnil v díle než se seznámili
Dadaismus
- název z fr.dada /koníček, hračka/ - slovo náhodně nalezené po otevření slovníku špičkou nože – názory na vznik názvu se různí
- člověk zahnaný do úzkých si často ulevuje humorem, satirou a smíchem
- Jako svérázný protest proti válce vznikl r. 1916, kdy zuřila 1.sv.válka a založili jej ve švýcarském Curychu umělci různé národnosti, které spojoval odpor proti válce a nesmyslnosti vraždění. Odmítli všechny hodnoty, odmítli řád a logiku a začali hlásat naprostou anarchii v životě i kultuře. Libovali si v nesmyslnosti, vymýšleli si všelijaké zvláštnosti a recese, aby namíchli měšťáky – /Mona Lisa s knírkem/
Tristan Tzara / 1896-1963/
Manifest dadaismu
- ... „Chcete-li udělat dadaistickou báseň, vezměte noviny. Vezměte nůžky. Vyberte si v novinách článek tak dlouhý, jak dlouhou chcete mít svou báseň. Vystřihněte článek. Potom pečlivě vystříhejte slovo za slovem z tohoto článku a naházejte je do pytlíku. Lehce zatřepejte. Vytahujte potom výstřižky jeden za druhým a skládejte je v tom pořadí, jak jste je vytahovali. Pečlivě slova opište. Báseň se vám bude podobat.“
básnická sbírka: Jízdní řád srdce
Surrealismus
- vzniká po první světové válce ve Francii
- poprvé tohoto termínu použil G. Apollinaire: „Když chtěl člověk napodobit chůzi, vymyslel kolo, které se vůbec nepodobá noze. Tak dospěl k surrealismu, aniž věděl jak. “ Surrealisté chtěli vypovídat o tom, co se děje v lidském povědomí a chtěli to bezprostředně zaznamenat v podobě automatického textu.Odmítali logiku, chtěli plně osvobodit lidskou fantazii.
Paul Eluard /1895-1952/
- francouzský básník – básnická sbírka: Veřejná růže – vrcholné dílo surrealismu
Tisknout