Jindřich Šimon Baar /1869-1925/

• narodil se v Klenčí pod Čerchovem v selské rodině
• vystudoval teologii a byl kaplanem a farářem ve Spáleném Poříčí u Plzně a na jiných místech
• mnoho úsilí věnoval reformnímu hnutí mezi nižším katolickým kněžstvem – spory s církevními nadřízenými
• 1919 odešel na odpočinek do svého rodiště, tam roku 1925 zemřel
• v prvním období se snaží o reformu církevního života, jeho díla byla věnována životu drobných českých venkovských kněží, jak jej autor poznal z vlastní zkušenosti – hlavně rozporům mezi jejich lidským a národním cítěním a povoláním spoutaným církevními předpisy, tíživostí kněžského celibátu

Cestou křížovou
Farské historky

Román: Holoubek

• částečně autobiografický, vypráví o osudech kněze, který po letech omylů nachází smysl svého života ve službě lidem

Ve druhém období píše realistické povídky a obrázky z chodského venkova, uplatňuje důvěrnou znalost kraje, tradic

Pro kravičku
Hanče
Hu nás

Jan Cimbura

• hrdinou je stejnojmenná postava – vzorem mu byl panský sedlák – „chci ukázat českého sedláka – v prvním díle jeho sílu, v druhém jeho poctivost a v třetím jeho moudrost.“

Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy

• V této trilogii poukazuje na národnostní a sociální poměry na Chodsku v rev. roce 1848, dějově je trilogie umístěna do Klenčí a jejím záměrem bylo vystihnout proces národního uvědomování a úlohu venkovské inteligence /páter Faster, učitelský pomocník Jindřich, loutkář Šmíd/, vedle toho popisuje život sedláků, jejich spory s chalupníky a řemeslníky, obyčeje, spory o selské lesy /lůsy/ a každodenní život vesnice

Paní komisarka

• ústředními osobami jsou B. Němcová, jejíž manžel byl v té době finančním dozorcem v Domažlicích a páter Fastr, farář v městečku Klenčí. Faráře rmoutí spor o lůsy /části obecního lesa/ mezi sedláky a chalupníky. Fastr se snaží, aby nenastal rozpor mezi klenečskými Čechy , protože do sporu zasahovali i Němci, většinou přistěhovalci. Nakonec to Fastr vzdává, když vidí malý výsledek svého úsilí. Vtom přichází Němcová, v rozmluvě posiluje Fastra, ten však z Klenčí odchází, /musí/ při odchodu poznává, jak ho lid miloval

Osmačtyřicátníci

• spor o lůsy – chalupníci se spojili s Němci a s pomocí chalupníků se dostala správa městečka do rukou Němců. Němci zničili všechny listina a zápisy o lůsech a vrchnostenský úřad rozhodl v neprospěch sedláků. Ti však měli v rukou listinu, která potvrzovala jejich práva, ale nešli s ní na úřad, aby o ni nepřišli. Sedláci se proti rozhodnutí úřadu odvolali, Němci, aby se jim pomstili, poslali selské synky na vojnu. Ti však utekli na čas do Bavor a tam se dali k sedlákům za čeledíny. Když pak vojsko odešlo, vrátili se domů. Na čas bylo posláno do Klenčí 40 maďarských husarů, ale zakrátko z Klenčí zmizeli.

Lůsy

• na vršku pod lesy se sešly dva zástupy lidí z Klenčí – měl se rozhodnout spor za řízení krajského komisaře. Ten zjistil, že jsou z knih zápisy o lůsech vytrhány. Ukázalo se, že právo je na straně sedláků – nakonec lůsy vyhráli.