William Faulkner /1897 - 1962/
- pocházel ze staré jižanské rodiny a ve státě Mississippi na jihu USA prožil i velkou část svého života
- setkával se s prostředím staré bělošské aristokracie z doby otroctví, s černošskými otroky i potomky Indiánů - to byla inspirace pro většinu románů a povídek - proto se u něj někdy setkáváme s termínem „jižanská sága“
- zúčastnil se 1. světové války jako pilot
- brzy zanechal studia na univerzitě a živil se příležitostnými pracemi - současně psal své romány
- několikrát pobýval v Hollywoodu, kde pracoval jako scénárista
- celý život se vyhýbal publicitě a bránil se pozornosti široké veřejnosti
- ve svých dílech soustředil pozornost především na psychickou stránku výjimečných, něčím poznamenaných lidí
- pro jeho vypravěčskou metodu jsou charakteristické dějové odbočky - neplynulé vypravování - těžko a pomalu pronikal ke čtenářům - tento komplikovaný způsob vyprávění /na první pohled působí jeho romány roztříštěně a chaoticky/ si získal sympatie nejdříve ve Francii, kde byl rovněž oceněn
Tvorba:
Absolone, Absolone /1936/
- jeden z jeho nejsložitějších románů
Pobertové
trilogie:
Vesnice
Město
Sídlo /dopisováno až po 2. sv. válce/
Čtenářsky oblíbené jsou Divoké palmy/1939/
dva příběhy - v prvním vystupuje absolvent lékařské fakulty Harry Wilbourn a keramička Charlotta Rittenmeyerová, autor líčí jejich lásku /Ch. opustila muže a dvě dcery/, milenci jsou odsouzeni k existenčním a psychickým zkouškám, hledají místo, kde by byli šťastni, stávají se z nich štvanci. V Texasu provede Harry Charlottě nezdařený potrat a uchyluje se s krvácející ženou na mořské pobřeží, kde se za divokého a suchého zvuku palem příběh uzavírá. Ch. umírá v nemocnici, on přijímá trest nucených prací
druhý příběh - Stařec Mississippi - je o mladém trestanci, který při záchranných akcích v době povodní /1927/ je unesen i s pramicí proudem a putuje po rozvodněné řece plné trosek a mrtvol s těhotnou ženou, která v průběhu cesty porodila. Za návrat, kvalifikovaný jako pokus o útěk, je hrdinův trest zvýšen o 10 let.
„Říká se, že láska mezi dvěma lidmi umírá. To není pravda. Neumírá. Jenom člověka opouští, odchází, když člověk není dost dobrý, dosti si ji nezaslouží.“
W. Faulkner je autorem 26 románů a povídkových souborů, dvou sbírek poezie. Je označován za klasika americké literatury. V roce 1949 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné