Gustave Flaubert /1821-1880/ /gistáv flóber/
- mistr v zobrazení lidských vášní a citových vztahů
- netvořil tak horečně jako Balzac, ale pozorně svá díla propracovával – dbal na formu
- pro nemoc nedokončil právnická studia
- až na občasné zajížďky do Paříže, Orientu a Tunisu žil v ústraní a věnoval se literární práci
- nemoc a osamění v něm posilovaly hluboce pesimistický pohled na svět a život – jedinou hodnotu viděl v umění
Tvorba:
Citová výchova/1869/
- psychologicko- společenský román
- silné autobiografické prvky
- spojuje dvě románové linie – román o lásce a román o politické moci
- romantický Fréderic Moreau po vzoru jiných mladých mužů /Rastignac/ odchází dobýt Paříž, valná část života mu proběhne mezi deziluzí, znechucením, nečinností, sněním – v lásce prožívá platonický vztah k paní Arnouxové – je však přitahován i jinými ženami - podléhá okamžitým vlivům
Paní Bovaryová /1857/
- načrtnuto dětství a mládí lékaře Bovaryho- seznamuje se s Emou, která se stane jeho druhou ženou /je krásná, ale povrchní/ - Ema si představuje manželství jako vzrušující dobrodružství, záhy však začíná bolestný proces deziluze, cítí se osaměle v maloměstě, najde si milence, on ji však opouští v okamžiku, kdy je odhodlána s ním uprchnout, navazuje povrchní poměr s jiným mužem, je rozmařilá, to ji dovede do spárů lichváře Lheureuxe, Bovaryových dům propadá exekuci, všemi opuštěná Ema se otráví
- román je ukončen smrtí
Salambo /1862/
- děj se odehrává po první punské válce /Kartágo- Řím/ - Salambo je dcera vojevůdce Hamilkara Barkase - román vypráví o tajné lásce královské dcery k vůdci poražených žoldnéřů ve starověkém Kartágu
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné