Jaroslav Hašek /1883 - 1923/

• narodil se v Praze
• jeho otec byl středoškolským profesorem, později bankovním úředníkem
• Jaroslav byl pro neprospěch a pro účast na demonstracích vyloučen z gymnázia, středoškolská studia dokončil na obchodní akademii
• chtěl se odlišit od společnosti, kritizoval soudobou buržoazní politiku, nenechával se ničím poutat, rád se toulal - procestoval - často bez prostředků Horní a Dolní Uhry, Slovensko, Maďarsko, Halič, Německo, Rumunsko, Balkán
• o jeho cestování a životě vypráví kniha R. Pytlíka Toulavé house
• zážitky z cest byly podnětem k napsání prvních cestopisných črt a humoresek
• Črty, povídky a humoresky z cest - konkrétní postřehy, skutečné zážitky, snaha věrně a barvitě podat různé anekdotické zápletky
• poněvadž se Hašek často vymykal zásadám platným pro „řádného“ člověka, způsoboval si existenční potíže
• načas byl redaktorem anarchistických listů
• kritizoval stát, církev, militarismus, byrokratismus
• byl redaktorem Světa zvířat, majitelem psince, kabaretním konferenciérem
• své nestálosti se nezbavil ani když se oženil, brzy opět opustil domov,opět se toulal, pobýval u přátel

Trampoty pana Tenkráta /1912/
Můj obchod se psy a jiné humoresky /1915/

Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona

• nemohla být uveřejněna - parodie soudobého venkovského života, volebního systému, portréty představitelů politického života i s intimními detaily z jejich soukromí

Již před válkou se mihla v Haškově tvorbě postava Švejka - v seriálu humorných grotesek antimilitaristického zaměření - původně byl vylíčen jako usměvavý prosťáček, který svou prostoduchostí způsobuje zmatek v rakouské armádě, jeho hlavním rysem byla neschopnost porozumět zásadám vojenské podřízenosti, rozkazům.

Do 1. světové války narukoval Hašek k rakouské armádě, přeběhl na ruskou stranu, vstoupil do legií, později přešel k bolševikům.

Roku 1920 se vrátil domů - odešel z Prahy do Lipnice u Havlíčkova Brodu, znovu si zvolil životní styl bohéma

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

• začaly vycházet roku 1921 v sešitech jako lidová četba /na pokračování/ s ilustracemi Josefa Lady, vzápětí vyšel knižně
• kniha dospěla ke 4. dílu, ale zůstala nedokončena /3.1.1923 Hašek zemřel/
• pokračování napsal fejetonista RP Karel Vaněk, ale Haškovu koncepci nepochopil, utopil se ve vulgárnostech
• román začíná v Praze v době po sarajevském atentátu, pak se děj skládá z řady volně souvisejících scén, vyprávění, rozhovorů, které doprovázejí hrdinovy komické osudy po odvedení do armády, v průběhu cesty na frontu a do zajetí
• ústřední postavou románu je Josef Švejk, pochybný obchodník se psy, prostý český člověk, který, když se dozví o smrti následníka trůnu Ferdinanda, jde s nadšením bojovat za svou milovanou vlast - tehdy ještě R-U , i když trpí revmatismem ; než ho přijali do armády, prošel mnoha úřady, nemocnicemi, ústavy pro choromyslné a věznicí - všude se vzorně chová - a tím vyvolává zmatek; pro jeho ochotu, dobráckou tvář a upřímnost se na něj nikdo nemůže zlobit; je posílán od jednoho důstojníka ke druhému, dokonce se stává pomocníkem polního kuráta /kněze/ Otty Katze - ten ho propije v kartách a Švejk se stává sluhou - pucflekem - Lukáše; způsobí mu několik závažných komplikací a on se ho chce zbavit, zanechá ho na nádraží a sám chce ujet do Českých Budějovic, kam se měl se Švejkem dostavit; Švejk však zůstane v Táboře, v nádražní restauraci, odkud ho vojenská hlídka pošle do Budějovic pěšky;místo do Budějovic se Švejk dostane do Putimi, kde je zatčen jako údajný ruský špión a je eskortován na četnické velitelství do Písku; nakonec se dostane ke svému pluku a k nadporučíku Lukášovi - ten je jeho příchodem nemile překvapen a pronese: „Kdo má být zastřelen, ten se neutopí.“