Josef Jungmann /1773 -1847/

Narodil se v Hudlicích u Berouna. Vystudoval v Praze gymnázium, filosofii a práva, stal se učitelem na gymnáziu v Litoměřicích. Soukromě vyučoval češtinu. Později vyučoval na Staroměstském gymnáziu v Praze.

Tvorba:

dvě stati Rozmlouvání o jazyce českém  

• Čechem není každý obyvatel české země, ale jen ten, který česky mluví.

Jungmann měl neobyčejné nadání tlumočit cizí básnická díla, a proto je asi nejvýznamnější jeho činnost překladatelská. Svými překlady dokázal, že je čeština schopna vyjádřit i velmi náročné myšlenky světové literatury. Nejvíce zaujal překlad eposu Ztracený ráj anglického autora Johna Miltona.
Překládal rovněž z němčiny /Goethe, Schiller/  a ruštiny /Slovo o pluku Igorově/.

Z Jungmannovy odborné činnosti přispěla k rozvoji literatury všechna tři jeho rozsáhlá díla:

Slovesnost

• sloužila především jako učebnice teorie literatury s příklady z české básnické tvorby – Jungmann ji napsal v době, kdy byla čeština povolena jako jeden předmět na gymnáziích  /ne jako vyučovací jazyk/.

Historie literatury české

• opírá se o starší dějiny Dobrovského - soupis české literární tvorby od jejího počátku až do Jungmannovy doby.

Slovník česko-německý

• pětisvazkový - shrnuje slovní zásobu včetně slov, vytvořených jím a jeho přáteli. Na  4689 stranách shrnul slovní zásobu a dodnes je tento slovník nejlepším pramenem k poznání obrozenecké češtiny.