Jiří Kolář / nar. l9l4 - 2002/
- básník a výtvarník
- od konce 60.let se plně věnoval výtvarnému umění a dosáhl v tomto oboru světové proslulosti
- v 50. letech byl vězněn za autorství sbírky Prométheova játra
- v 70. letech patřil v Československu k zakázaným umělcům
- česká exilová nakladatelství na Západě vydala dva Kolářovy básnické deníky z konce 40. a zač.50.let Očitý svědek a Prométheova játra
Očitý svědek
- „deník z roku 1949“
- obsahuje chronologicky seřazené literární poznámky, úvahy, verše z druhého roku vlády komunismu v Československu
- kniha obsahuje i miniaturní úvahy na umělecká a politologická témata, záznam snů, nejrůznější dokumenty doby (např. záznam o tom, jak umíral F.Halas)
- chce vydat svědectví o obyčejném životě
Prométheova játra
- „deník z roku 1950“
- o něco silněji vystupuje do popředí politická tématika
- větší prostor zaujímají Kolářovy básnické experimenty
- toto dílo obsahuje převážně tzv. „nalezenou poezii“ – příběhy, motivy a témata, která si autor nevymyslel, ale převzal je ze skutečnosti – námětem je často násilí moderních totalitních režimů - Kolář se hrozí násilí, ať ho páchají nacisté či komunisté
Kolář ovlivnil řadu nejvýznamnějších současných českých spisovatelů – léta se pravidelně scházel se skupiou umělců v pražské kavárně Slavii, kde byl tzv. Kolářův stůl, měl velký vliv třeba na Bohumila Hrabala.
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné