Jiří Orten /1919 - 1941/
- narodil se v Kutné Hoře, byl synem židovského obchodníka
- vlastním jménem Jiří Ohrenstein
- rád četl, hrál loutkové divadlo, později hrával s ochotnickým spolkem Tyl
- začal po maminčině vzoru studovat herectví, ale byl z rasových důvodů vyloučen
- situace pro Židy se zhoršila, příbuzní jej nabádali k emigraci, jeho bratr emigroval, ale on nemohl – nechtěl opustit svou vlast a svou lásku
- 1940 - vykonával příležitostné práce /skládal seno, odklízel sníh.../
- uveřejňoval básně, používal pseudonymy Karel Jílek, Jiří Jakub
- psal rovněž divadelní hry - např. Anýzové jablko - v ní i hrál, recitoval
- 30.8.1941 /o 22. narozeninách/ byl přejet německou sanitkou, za dva dny zemřel
Tvorba:
Čítanka jaro /1939/
- použil krycího jména Karel Jílek
- báseň Déšť
Cesta k mrazu /1940/
- pod stejným jménem
Jeremiášův pláč /1941/
- pod jménem Jiří Jakub
Ohnice/1941/
- sbírka věnovaná otcově památce /zemřel po Ortenově odchodu do Prahy/
- poslední sbírka, jejíhož vydání se dožil
Nejpozoruhodnějším dílem z Ortenovy pozůstalosti byly však tři knihy deníků, které básník sám nazval podle barvy desek: Modrá, Žíhaná a Červená kniha Jiřího Ortena. Jeho deníky jsou zachycením tří a půl let autorova citového života / pouze asi rok žil jako rovnoprávný občan/. Zapsal do nich téměř vše, co vytvořil, /básně, úvahy nad četbou, citáty/.
29.8.1941 napsal zápis do deníku a poslední báseň
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné