Francois Villon /fransoa vijón/ 1429/32 - po 1463/

• středověký, ale přece neobyčejně moderní francouzský básník
• pocházel z chudé rodiny, jmenoval se původně Montcorbier /monkorbié/ nebo des Loges /de lóž/ a jméno Villon si zvolil podle kněze, který ho vychovával a který mu umožnil studia na pařížské univerzitě
• 1452 se stal mistrem svobodných umění, vedl však nevázaný život, při jedné šarvátce nechtěně zabil kněze, prchal před spravedlností, byl omilostněn, toulal se, kradl, několikrát byl zatčen, koncem roku 1462 odsouzen k smrti oběšením, ale pak místo toho vypovězen na 10 let z Paříže
• od roku 1463 po něm mizí stopy

Tvorba:

Odkaz /Malá závěť/

• satirické rozloučení s přáteli

Velká závěť /Velký testament/

• nejvýznamnější dílo - básně o pomíjivosti lidského života, o strachu ze mrti a lítosti z promarněného mládí, o nespravedlnosti vládnoucí světem

Upřímné životní vyznání podává Villon ve formě tzv. francouzské /villonské / balady / má tři strofy o 7 - 12 verších a v závěru poslání /.

Villon bývá někdy označován za prvního z prokletých básníků /nepochopených ve své době/.