Jiří Žáček (* 1945)
- vyrůstal ve Strakonicích, absolvoval SPŠ stavební ve Volyni a stavební fakultu ČVUT
- je básníkem s výjimečným smyslem pro humor
- přispěl k návratu fantazie a radosti do básnícké tvorby
- píše rovněž verše pro děti (texty k omalovánkám) – sb. Aprílová škola, Kdopak by se množin bál, Kdo si se mnou bude hrát?
- překládá poezii
- pro dospělé: Anonymní múza, Mezi řečí, Okurková sezóna
Ukázka: sb. Mezi řečí – verše, v nichž si všímá uspěchaného života – např. o ženě, která potká svého bývalého přítele a nemá čas s ním zajít na skleničku
„Bejvalej miláčku, nemám čas na závratě,
mám jiný starosti, pospíchám do jeslí,
pak domů, vařit, prát, mám toho vrchovatě,
dej k ledu vzpomínky, nač si je kazit slovy,
slova je promění v románky pokleslý…
Ahoj! – a zmizela ve frontě k řezníkovi.“
Anonymní múza: Popěvek o ranní vzájemnosti
6:00
… dobíhám na ranní autobus,
čtyřtaktní rakev,
žádám slevu
za dnešní jitro bez úsměvu.
Pod žebry cítím lokty něčí,
v sevření davu obrůstám
dědičnou srstí pračlověčí.
A všichni, kdo si utrhli
tak časně od úst cumel spánku,
zívají svorně do červánků.
Pískám si tiše malý ranní
popěvek o tom neznámém
prsu, jenž dýchá pod mou dlaní…
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné