Česká poválečná literatura / do konce 60.let/
1945-1948 –hledání nového obsahu literatury – zpočátku se objevují díla, která se navracejí k válečným prožitkům /beletrie, literatura faktu, dokument, reportáž/
Prvními poválečnými prózami byly:
- Jan Drda: Němá barikáda /viz literatura za okupace/
- Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce
Julius Fučík /1903-1943/
- komunistický spisovatel, literární kritik a levicový politik
- studoval na FF UK v Praze
- od roku 1928 řídil /původně Šaldův/ časopis Tvorba – až do jeho zastavení v roce 1938
- od roku 1929 reportér Rudého práva - od roku 1940 žil v ilegalitě jako jeden z předních činitelů KSČ
- 1942 byl zatčen, odsouzen k smrti
- v září 1943 popraven
Reportáž psaná na oprátce /1945/
- kniha získala světovou proslulost, podle svědectví Gusty Fučíkové byly texty napsány Fučíkem ve vězení v roce 1943 a byly propašovány ven. /Kniha byla přeložena do mnoha jazyků./
- Dnes se však velká většina lit.kritiků přiklání k názoru, že Reportáž není Fučíkovým autentickým dílem, kniha je určitou literární záhadou.
Prózy Adolfa Branalda
Adolf Branald /*1910/
- prozaik, autor děl s reportážními a historickými prvky
- román: Stříbrná paruka /1947/ - dvoudílná kronika o českých kočovných hereckých společnostech /Branaldův otec byl herec a dramatik/
- dilogie: Severní nádraží/1949/ - vychází z vlastních zkušeností železničáře během války a v roce 1945 - zobrazuje klíčové momenty /9/1938, 3/1939, 5/1942
- Lazaretní vlak /1950/ - děj na nádraží – vztahy mezi železničáři a něm.úředníky 5/1945
- Vizita
Vizita/1967/
- reportážní román z prostředí zdravotnictví, zobrazuje denní chod v okresní nemocnici
- svět pacientů zastupují bacilonosiči Prepsl a Bartůněk – Prepsl je bývalý tulák, po čase izolaci přivykne, Bartůněk umírá, když pozná, že žádné z jeho dětí není ochotno se o něj postarat
- svět personálu představuje zdravotní sestra Marie Sahulová, přeložená z trestu do terénu – Marie se pod dohledem zkušení „babi“ rychle učí zodpovědnosti a zakrátko sama zvládne akutní případ porodu během převozu rodičky do nemocnice
- na motivy románu natočil Karel Kachyňa filmy Pozor, vizita/1982/ a Sestřičky/1984/
historické romány:
- Chléb a písně /1952/
- Král železnic /1959/
- Dva muži v jedné válce /1980/
1970-1980 – díla tohoto autora nevycházela – zvláště románu Lazaretní vlak bylo vytýkáno nepochopení role komunistů a Sovětského svazu ve válce.
Prózy Miloše Václava Kratochvíla
Miloš Václav Kratochvíl /1904-1988/
- prozaik, autor historických románů
- městský archivář Prahy - od roku 1947 filmový dramaturg
- 1950-1972 – profesor filmové fakulty AMU v Praze
- do literatury vstoupil již za II.světové války
romány:
- Bludná pouť /1939/
- Osamělý rváč /1941/ - z období vlády Rudolfa II.
- Král obléká halenu /1945/ - o Václavu IV.
- Mistr Jan /1951/ - o Janu Husovi
- Dobrá kočka, která nemlsá /1970/ - o významném českém grafikovi V.Hollarovi
- Život Jana Amose /1975/ - o J.A. Komenském
Prózy Egona Hostovského
Egon Hostovský /1907-1973/
- pocházel z židovské rodiny
- 1930-1937 – nakladatelský redaktor v Praze
- 1937-1949 – pracoval v diplomatických službách ve francii, USA, Norsku
- v zahraničí zůstal jako emigrant, žil v USA
sbírka povídek: Zavřené dveře /1926/ - hrdiny jsou často osoby, které se z nějakého důvodu ocitly mimo společnost
Dům bez pána /1937/
Díla, která napsal v období II.světové války, vyšla v USA.
povídky: Vyhnanství /1941/
próza: Sedmkrát v hlavní úloze /1942/ v období uvolnění mohly vyjít v Čechách /po roce 1945/
román : Cizinec hledá byt /1947/
- existencialistický román o bloudění českého emigranta v prostředí amerického velkoměsta
- hlavním hrdinou je český lékař Václav Marek, hledající od prosince 1945 do února 1946 v New Yorku byt – má jediný požadavek – najít místo, kde bude mít stůl a klid na dokončení své vědecké práce. Všude je zatahován do problému spolubydlících – mnohokrát střídá různé byty – nakonec vyčerpaný a těžce nemocný nachází útočiště u českého dělníka Václava Nováka, kde záhy nato zemře
román: Dobročinný večírek /1958/
- psychologický román z prostředí východoevropské poválečné emigrace v New Yorku
- večírek v newyorském hotelu Atlanta., kde se sejde různorodá společnost, aby podpořila účastí a peněžitými dary evropské exulanty – venku se strhne vichřice – ponorková nemoc, konflikty
Autor v letech 1948-1969 v Čechách zakázaný, ve světě uznávaný, jeho jméno nese i literární cena udělovaná v emigraci
Próza a její tendence v období od února 1948 do poloviny 50.let
Jediným oficiálně přijímaným literárním proudem byl socialistický realismus -jeho cílem je velké umělecké dílo, které by shrnulo základní vývojové tendence celého období, středem pozornosti je člověk a jeho problémy. Rozvíjí se především:
Budovatelský román
Hlavní znaky:
- podrobný popis pracovního prostředí
- řešení konkrétních výrobních problémů
- schématické rozlišení postav a charakterů – zastánce „správné“ politické linie, tedy KSČ je vždy mravný a pozitivní hrdina
- zastánce opačných názorů je záporná postava – postrach společnosti
- motivy třídních srážek, sabotáží a jejich odhalení
- témata osidlování pohraničí
- budování socialistického průmyslu
- združstevňování vesnice
Představitelé:
Václav Řezáč /1901-1956/
Tvorba:
psychologická:
Černé světlo /1940/
- analýza člověka, který je deformován vlastní méněcenností
Svědek /1942/
- studie o zlu, ztělesněném v hlavní postavě, která přichází do maloměsta a přináší s sebou neštěstí
Rozhraní /1944/
- snaha o postižení vazeb mezi umělecko tvorbou a životem
próza pro děti
Kluci, hurá za ním /1933/
Poplach v kovářské uličce /1934/
Čarovné dědictví /1939/
budovatelské romány:
Nástup/1951/
- do městečka Grunbachu /Potočné/ přijíždějí čtyři muži. Komunista Jiří Bagár – přichází propagovat politiku KSČ, Antonín Trnec/nový národní správce textilky, bezcharakterní kariérista, antikomunista/; Antoš - touží po založení živnosti automechanika, nezištný a srdečný, Bagárův spojenec a Jan Rejzek, rodák z Grunbachu, který se vrací, aby se ujal rodinného majetku – hotelu, jenž musel opustit v roce 1938. Setkávají se s ozbrojeným odporem Němců, jimž stojí v čele fanatická Elsa Magerová. Teroristické akce Němců se stupňují s příchodem nových obyvatel. Odsun Němců do Německa se jeví jako nevyhnutelný /výjimku tvoří komunista Hans Palme, který pomáhá Bagárovi/. Navzdory záškodníkům osidlování pohraničí zdárně pokračuje, přicházejí rolníci, textilní dělníci i úředníci. Román uzavírá odsun němců na podzim roku 1945.
Bitva /1954/
Jiří Marek (*1914)
- vystudoval český a německý jazyk na UK – vyučoval na gymnáziích na různých místech v Čechách
- od roku 1948 redaktor Lidových novin
- ředitel Čs. Státního filmu
- od roku 1961 docentem české literatury na fakultě sociálních věd, později na FF UK
- rozsáhlé dílo: více než třicet prozaických knih, rozhlasových her, filmových a televizních scénářů
Tvorba:
Za 2.sv. války psal psychologické povídky:
Život se nevrací (1944)
román: Pečeť věrnosti (1944)
Po skončení války se vrací ještě do dob jejího trvání – např. novela : Muži jdou v tmě (1946) – příběh parašutistů – zobrazuje protifašistický odboj
Po roce 1949 píše budovatelské romány nízké umělecké úrovně: Vesnice pod zemí (1949), Nad námi svítá (1951) – soubor povídek
Vídeň a Prahu počátku století až do doby 1.sv. války zachytil v románu Můj strýc Odysseus (1975) – vývojový román o majiteli pohřebního ústavu
Největšího čtenářského ohlasu dosáhl třemi svazky soudniček ze staré Prahy:
Panoptikum starých kriminálních příběhů (1968)
Panoptikum hříšných lidí (1971)
Panoptikum města pražského (1979)
Jan Otčenášek (1924-1979)
román: Občan Brych (1955)
- zpočátku líčí přátelství Fr. Brycha a Ondřeje Ráže (gymnazistů)
- František je syn chudých rodičů, Ondra pochází ze zámožné rodiny
- děj románu začíná 21.2.1948, kdy Ondřej zve Františka, v té době už doktora práv, na „maškarádu“ na Staroměstském náměstí
- Brych hledá odpověď na otázku: Na čí straně je ve společenském střetu pravda? – koncem dubna dospěje k poznání, že se s novým režimem nemůže ztotožnit, ale není schopen proti němu ani bojovat, rozhodne se odejít za hranice, ve skupině utíkajících je rovněž dávná láska hlavního hrdiny, nynější Ondřejova manželka Irena, kterou k emigraci donutil její manžel
- v napjatém očekávání průvodce ve srubu poblíž hranic dochází ke střetu, ve kterém jeden z emigrantů vystřelí po Brychovi, při konfliktu se podaří uprchnout nejprve Ireně, později i Brychovi a společně se vracejí do Prahy
- Otčenáškovi se v tomto díle podařilo vyjádřit určité pochyby a formulovat otázky, které se dosud obcházely, někteří kritici však tomuto románu vytýkají poplatnost vládnoucí ideologii
novela: Romeo, Julie a tma (1958)
- příběh lásky českého chlapce Pavla a židovské dívky Ester
- novela končí tragicky – to naznačuje určitý posun v české literatuře – krátce předtím se požadovalo, aby všechna díla končila optimisticky
román: Kulhavý Orfeus (1964)
- Děj se odehrává v posledním roce války v Praze a zčásti v příměstské letecké továrně, kde pracuje mj. skupina „totálníků", narozených v roce 1924. k ní patří protagonista Honza, vybavený mnoha autobiogragickými rysy. Pochází z neúplné rodiny, hodně čte, pokouší se psát. Během jedné směny gestapo před očima kamarádů zatkne Piškota, po kterém v šatně zůstane tajuplný balíček. Když ho pětice kamarádů společně otevře, objeví v něm revolver a rozhodne se založit odbojovou organizaci Orfeus. Jejími členy se stanou Milan(dogmatický vyznavač komunismu), Vojta Syrůček – klempíř, Kamil zvaný Bacil (dobromyslný tlouštík usilující především o ztrátu svého panictví), Pavel )z novely Romeo … - prožívá nový vztah s Monikou, ale nemůže zapomenout na Ester a Honza mající odpor k okázalým autoritám – spory s Milanem. Jan poznává skvělého Dušana, který ho seznamuje s existencialismem a který dobrovolně ukončí svůj život, neboť pokládá smrt za jedinou jistotu a sebevraždu za absolutní projev lidské svobody. Líčení výslechů Honzy Němci, líčení partnerských vztahů…
Další Otčenáškova tvorba:
Mladík z povolání(1962)
Když v ráji pršelo (1972)
- příběh učitelky Ludmily Kadlecové a mladého filozofa Petra – stěhují se na Šumavu, chtějí rekonstruovat starý mlýn na hotel
Pokušení Katarína (1984)
- hlavní postavou a vypravěčem románu je filmový režisér Jiří Kolář – autobiografické prvky, děj se odehrává v istrijském městečku Rovinj a na přilehlém ostrově Katarína – Kolář zde hledá útočiště před vrcholící pracovní i osobní krizí – jak uhájit čelné postavení mezi mladými tvůrci a jak vyřešit vztahy k manželce Heleně a milence Kamě, na jugoslávském pobřeží se Jiří seznámí s přitažlivou 33letou architektkou z Düsseldorfu, která chce vzájemné kontakty s Jiřím omezit na pouhý sex – podnět pro Koláře – vzpomíná na svůj život.
Historický román/historická povídka -reakce na události 2.světové války
Karel Ptáčník nar.1921
Román: Ročník 21:
- podle deníkových záznamů, téma nucených prací v Německu, příběh lásky českého chlapce Honzíka k německé dívce Kathe, stálé ohrožení života
Norbert Frýd/1913-1976/
- autor židovského původu, vězněn v Terezíně, Osvětimi, Dachau
román: Krabice živých /1956/
- autobiografický – z koncentračního tábora Gigling /fiktivní/, stavba továrny na zbraně, nelidské podmínky, formování odboje, filmový režisér Zdeněk Roubíček, pomocný písař, vede kartotéku vězňů- tzv. „krabici živých“/mnohé zachraňuje před smrtí/
V koncentračních táborech ztratil autor otce, ženu a mladšího bratra, jemuž věnoval básnickou sbírku Bratr Jan
Další tvorba: asi 30 knih
- reportážní práce z cest do ciziny a romány situované do Mexika /Prales, Císařovna/
- napínavé a dobrodružné prózy /Meč archandělů, Kat nepočká/
- sondy do všedního života autorových současníků /Sloup vody, Oživení v sále/
- trojdílná rodová kronika, v jejíž závěrečné části Lahvová pošta opět líčí své zkušenosti z vězení v koncentračních táborech
Jiří Weil /1900-1959/
- prozaik, překladatel
- vystudoval slavistiku
- 1922-1931 byl zaměstnán v sovětské diplomatické misi v Praze
- 1933-1935 pobýval v sovětské střední Asii
- 1942 měl jako Žid nastoupit do transportu, ale ukryl se a do konce války se skrýval
- 1947-1949 pracoval jako redaktor Evropského literárního klubu
- 1950-1958 jako vědecký pracovník židovského muzea v Praze
- od 20.let překládal z ruštiny, psal reportáže ze SSSR
román: Moskva-hranice /1937/
- nezavíral oči před žádnou ruskou skutečností – vyloučen z KSČ
Po druhé světové válce píše především díla věnovaná utrpení Židů za války
román: Život s hvězdou /1949/
- příběh bývalého bankovního úředníka Josefa Roubíčka – nenápadný, osamělý, který se pronásledovaný mocí ocitá v izolaci – vyhýbá se okolnímu světu, dokonce poškozuje zařízení svého bytu, aby po předpokládaném nástupu do transportu zanechal zabavovatelům jen bezcenné trosky
Antonín Zápotocký /1884-1957/
- autor historických próz z dějin dělnického hnutí
- 1953-1957 prezident republiky
- syn Ladislava Zápotockého
- dělnický a komunistický politik, za války vězněn v koncentračním táboře
Tvorba vesměs zachycuje dělnické hnutí 19.a20.století a jeho tvorba je pravdivým svědectvím o této době
Vstanou noví bojovníci /1948/
- románová kronika, historie dělnického podpůrného spolku, který založil Ladislav Zápotocký
Rudá záře nad Kladnem /1951/
Rozbřesk /1956/
Barunka /1957/ - věnovány osudům autorovy matky
František Kubka /1894-1969/
- autor historických a legionářských próz
- za 1.světové války byl v ruském zajetí – potom vstoupil do legií
- redaktor
- po druhé světové válce byl velvyslancem v Bulharsku
- od roku 1948 spisovatel z povolání
Tvorba:
legionářská tématika – vydána v meziválečném období
povídky: Barvy východu /1923/
básnická sbírka: Hvězda králů /1925/
tvorba, která měla posílit národní sebevědomí/historická/ - v době 2.sv.války
Palečkův úsměv /1946/
Palečkův pláč/1948/
- historické romány inspirované středověkou legendou o bratru Palečkovi, šašku krále Jiřího z Poděbrad
- 1.díl líčí dobu od narození Jana Palečka – v den bitvy u Domažlic /1431/, až do chvíle, kdy vstoupil do služeb krále Jiřího
- 2.díl – až do chvíle, kdy Jiří z Poděbrad – „král Čechů“ opustil vlast
- Paleček je obdařen některými pohádkovými vlastnostmi: má každé oko jiné barvy/pravé modré, levé hnědé/, ovládá svou vůlí chování ptáků a pohledem dokáže přimět lidi, aby dělali, co si přeje. Pro krále je spíše přítelem a vtěleným svědomím, nebojí se vyslovit nahlas i královy vnitřní pochyby.
Tvorba po druhé světové válce zaujímá ostře protiamerické a protisovětské stanovisko.
Malé povídky pro Mr. Trumana/1951/
Rozsáhlý cyklus: Veliké století – zachycuje období 1848-1948- sedm dílů – žádné z poválečných děl už nedosáhlo takové hodnoty jako Paleček
Vladimír Neff /1909-1983/
- prozaik, autor historické beletrie
- nakladatelský redaktor v Praze
- spisovatel z povolání
Tvorba: nejznámější z jeho tvorby jsou historické povídky z doby po 2.sv.válce
román: Srpnovští páni/1953/ -z období 13.st.
V letech 1957-1963 vytvořil monumentální rodovou pentalogii dvou pražských rodin:
Sňatky z rozumu
Císařské fialky
Zlá krev
Veselá vdova
Královský vozataj
Zobrazuje osudy Bornů a Nedobylů – proměny českého národního života od pádu Bachova absolutismu až po květen 1945
Trilogie:
Královny nemají nohy/1973/
Prsten Borgiů /1975/
Krásná čarodějka /1980/
Vypráví o době Rudolfa II.
Psychologický román
Jiří Mucha /1915-1991/
- prozaik /zejména psychologická próza/, redaktor
- syn známého malíře a grafika Alfonse Muchy
- studoval na lékařské a filosofické fakultě v Praze
- za války byl důstojníkem letectva a válečným zpravodajem, po válce novinář a spisovatel
- 1951 byl zatčen jako příslušník západního odboje –odsouzen na 6 let vězení
- 1955 propuštěn, poté se věnoval literatuře
Tvorba: kniha reportáží Oheň proti ohni /1947/
Psychologický román Spálená setba /1948/
román Válka pokračuje /1949/
- vyšel jakýmsi nedopatřením, o příslušníkovi čs.armády na Západě, který se po válce vrací domů, ale je zklamán novými poměry a znovu odchází - ilegálně na Západ
V první polovině 50.let nesmí publikovat, a tak výbor z povídek 1940-1957 vychází pod názvem Čím zraje čas až v roce 1958
60.léta:
román Pravděpodobná tvář /1963/ - o novináři, který je nespravedlivě šikanován
Studené slunce /1968/
Kankán se svatozáří /1969/ - životopis otce – pak byl Mucha opět na dlouhá léta umlčen autor i několika úspěšných divadelních a rozhlasových her a filmových scénářů
Uvolnění situace kolem poloviny 50.let přineslo vznik četných literárních skupin a skupinek:
1. Skupina kolem časopiku Květen
- /Miroslav Florian, Miroslav Holub, Karel Ptáčník, Karel Šiktanc, Jiří Šotola/ - psali tzv. „literaturu všedního dne“
Ludvík Aškenázy /1921-1986/
- autor jemně humorných próz
- po válce pracoval v rozhlase, pak se stal spisovatelem z povolání
- po roce 1968 emigroval, žil v NSR, Itálii
Ohlas měly povídkové knihy
Dětské etudy /1955/
Milenci z bedny/1959/
Psí život/1959/
Ukázka Vajíčko /Česká povídka 1918-1968/
Arnošt Lustig /*1926/
- autor próz s židovskou tématikou
- poznamenán svým židovským původem
- 1942-1945 strávil v koncentračním táboře
- 1945 uprchl z transportu smrti, do konce války se musel skrývat
- po válce vystudoval VŠ politickou a sociální
- pracoval jako zpravodaj v Izraeli, po návratu působil v rozhlase, novinách, filmu
- 1968 emigroval, v současné době přednáší na americké univerzitě ve Washingtonu
Tvorba:
Lustigova tvorba je poznamenána autobiografickými zážitky z 2.sv. války
Knihy povídek:
Noc a naděje /1957/
Démanty noci /1958/
Nikoho neponížíš /1963/
Do období 2.sv. války se vrací i v pozdější novele o mladé prostitutce v terezínském ghettu Nemilovaná – mohla vyjít jen v exilu /Toronto1962/
Z poválečného období čerpá psychologická próza Dita Saxová/1962/ - návrat židovské dívky z války, ale zklamání, nejsou splněna očekávání
Novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – vzpoura mladé polské židovské dívky /zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka , ale ostatní vězni jsou pasivní/
2. surrealisté
- zakladatelem Karel Teige ve 30. letech – hlavním představitelem tohoto období byl Vratislav Effengerger – ve 40.a50.letech byla tato skupina v ilegalitě, významným činem této skupiny bylo vydání sborníku Surrealistické východisko /1938-1968/ a bohužel jediné číslo revue Analogon /1969/
- v 70. letech pracovala skupina opět ilegálně, její činnost byla obnovena až po revoluci 1989 – Společnost K. Teiga
3. Skupina kolem časopisu Tvář
- mladá generace – předsedou redakční rady dramatik Václav Havel, 1966 Tvář zakázána – nahrazena časopisem Sešity, 1968-1969 mohla Tvář vycházet do skupiny patřili Jiří Gruša, Josef Topol, mnozí signatáři Charty 1977
4. brněnská skupina kolem časopisu Host do domu
- tam působil prozaik, autor knih s přírodní tématikou Jaromír Tomeček nebo prozaik Milan Uhde
Ladislav Fuks /1923 – 1994/
- autor psychologických próz
- pracoval v Národní galerii a získal detailní znalosti historie a umění – publikoval populárně naučné články i povídky
Pan Teodor Mundstock /1963/
- román o nenápadném židovském úředníkovi, který se brání úzkosti z ohrožení absurdními přípravami na transport do koncentračního tábora
Spalovač mrtvol /1967/
- román o vzornémotci rodiny, na první pohled spořádaném a vlídném zaměstnanci pražského krematória, kterého změní nacismus v psychopata
Vladimír Körner /1939/
- baladické prózy, v nichž líčí konec 2. světové války v česko-německém pohraničí
romány:
Střepiny v trávě
Adelheid
Film: Pramen života
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné