William Faulkner
Divoké palmy
Dva příběhy - v prvním vystupuje absolvent lékařské fakulty Harry Wilbourn a keramička Charlotta Rittenmeyerová, autor líčí jejich lásku /Ch. opustila muže a dvě dcery/, milenci jsou odsouzeni k existenčním a psychickým zkouškám, hledají místo, kde by byli šťastni, stávají se z nich štvanci. V Texasu provede Harry Charlottě nezdařený potrat a uchyluje se s krvácející ženou na mořské pobřeží, kde se za divokého a suchého zvuku palem příběh uzavírá. Ch. umírá v nemocnici, on přijímá trest nucených prací.
Druhý příběh - Stařec Mississippi - je o mladém trestanci, který při záchranných akcích v době povodní /1927/ je unesen i s pramicí proudem a putuje po rozvodněné řece plné trosek a mrtvol s těhotnou ženou, která v průběhu cesty porodila. Za návrat, kvalifikovaný jako pokus o útěk, je hrdinův trest zvýšen o 10 let.
„Říká se, že láska mezi dvěma lidmi umírá. To není pravda. Neumírá. Jenom člověka opouští, odchází, když člověk není dost dobrý, dosti si ji nezaslouží.“
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné