Gustave Flaubert /1821-1880/ /gistáv flóber/

• mistr v zobrazení lidských vášní a citových vztahů
• netvořil tak horečně jako Balzac, ale pozorně svá díla propracovával – dbal na formu
• pro nemoc nedokončil právnická studia
• až na občasné zajížďky do Paříže, Orientu a Tunisu žil v ústraní a věnoval se literární práci
• nemoc a osamění v něm posilovaly hluboce pesimistický pohled na svět a život – jedinou hodnotu viděl v umění

Tvorba:

Citová výchova/1869/

• psychologicko- společenský román
• silné autobiografické prvky
• spojuje dvě románové linie – román o lásce a román o politické moci
• romantický Fréderic Moreau po vzoru jiných mladých mužů /Rastignac/ odchází dobýt Paříž, valná část života mu proběhne mezi deziluzí, znechucením, nečinností, sněním – v lásce prožívá platonický vztah k paní Arnouxové – je však přitahován i jinými ženami - podléhá okamžitým vlivům

Paní Bovaryová /1857/

• načrtnuto dětství a mládí lékaře Bovaryho- seznamuje se s Emou, která se stane jeho druhou ženou /je krásná, ale povrchní/ - Ema si představuje manželství jako vzrušující dobrodružství, záhy však začíná bolestný proces deziluze, cítí se osaměle v maloměstě, najde si milence, on ji však opouští v okamžiku, kdy je odhodlána s ním uprchnout, navazuje povrchní poměr s jiným mužem, je rozmařilá, to ji dovede do spárů lichváře Lheureuxe, Bovaryových dům propadá exekuci, všemi opuštěná Ema se otráví
• román je ukončen smrtí

Salambo /1862/

• děj se odehrává po první punské válce /Kartágo- Řím/ - Salambo je dcera vojevůdce Hamilkara Barkase - román vypráví o tajné lásce královské dcery k vůdci poražených žoldnéřů ve starověkém Kartágu