Francois Rabelaise
Gargantua a Pantagruel
Román líčí život obrů Gargantua a jeho syna Pantagruela - je to burleskní parodie /burleskní - založené na obhroublé komice, zlehčování vznešených témat, parodie - prostředek, jak zlehčit nebo zesměšnit něco vážně míněného, a to tak, že se co nejvěrněji napodobí a podtrhnou zvláštnosti jevu/
Zde jde o parodii na středověké rytířské romány / u hrdinů jsou obludně zveličeny tělesné rozměry, síla, žravost, ale současně přináší tento román řadu realistických postřehů ze současného života - satirické výpady proti mnichům, církvi / život v klášteře autor sám důkladně poznal/, výpady proti soudobému školství a soudnictví, hlásá renesanční ideál svobody v obraze thelémského opatství, kde je jediným pravidlem „Čiň, co je ti libo!“
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné