Šebestián Hněvkovský /1770 - 1847/
- přispíval do Puchmajerových almanachů, opíral se především o lidové vrstvy. Pěstoval anakreontiku a burleskní baladu vysmívající se pověrám. Největší ohlas však měla jeho „směšnohrdinská“ báseň /tj. komický epos/ Děvín. Námětem této skladby je dívčí válka - komika skladby se zakládá na převrácení přirozeného pořádku, tj na tom, že ženy válčí a jimi zajatí muži jsou odsouzeni k domácím pracím.
V hradu byly jiné znamenité věci.
Zajatí zde reci v lebkách s fanfrnochy
musili jít k peci
rožně točit; ti tam sedět u punčochy;
jedni mect a pokolíbat,
druzí pozor dáti na slepice;
metku, třepky jejich líbat -
kdož se zpouzel, dán byl do truhlice.
Hněvkovský měl zvláštní smysl pro vtip, o čemž svědčí i jeho epigramy:
O Bendovi
Když se Benda dluží, praví: zaplať
vám to Bůh!
Aspoň věřitel ví, nakom vyhledávat
dluh.
Na T.T.
Oumrlých dobře jen se mluvit má,
Praví starožitné přísloví.
Kdo se potvé smrti natě pozeptá,
Naten způsob se nic nedoví.
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné