Josef Hora /1891-1945/

  • vystudoval gymnázium, práva, stal se novinářem, nejdříve soc. demokratickým, později komunistickým v Rudém právu, kde pracoval do r. 1929
  • roku 1929 odchází spolu s dalšími šesti spisovateli z komunistické strany na protest proti Gottwaldovu vedení, po rozchodu s KSČ byl redaktorem Českého slova
  • byl vynikajícím překladatelem z ruštiny, pozoruhodné je jeho přebásnění Puškinova Oněgina

Básně/1915/

  • básnická sbírka poznamenaná ještě tvorbou Vrchlického a Sovy

Strom v květu /1920/

  • básnická sbírka – smyslové verše, bohatá metaforika

Pracující den, Srdce a vřava světa

  • básnické sbírky proletářské – není to poezie v pravém smyslu slova revoluční, spíše zamyšlení nad osudy dělníků, soucit s trpícími – velmi kultivovaný a vyspělý jazyk

Ve druhé polovině 20.let upouští od psaní proletářské poezie, využívá svého velkého rozhledu, který nabyl při svých cestách po Evropě / Itálie, SSSR, Francie, Maďarsko, Estonsko/.

Itálie /1925/

  • básnická sbírka – obdiv k evropskému jihu, přírodní krásy

Struny ve větru /1927/

  • básnická sbírka – vztah k Rusku i k Leninovi, kterého si, jako tehdy mnoho jiných básníků, idealizoval. Pro některé z básní už je charakteristický obraz času, příznačný i pro další sbírky /Kniha času a ticha/.Čas hraje důležitou roli v autorově poezii – kategorie času provází člověka od narození až do smrti a Hora dokázal sugestivně vyjádřit hrůzu i strach z jeho plynutí, jež je nezadržitelné.

Máchovské variace /1936/

  • vydaná při příležitosti stého výročí vydání Máchova Máje, stvrzuje nesmrtelnost člověka v nepomíjivosti zanechaného díla

Domov /1938/

  • známá báseň Zpěv rodné zemi – reaguje na ohrožení vlasti

Jan houslista /1939/

  • lyrickoepická skladba, vypravuje o návratu českého virtuosa, jemuž zahraniční úspěchy a sláva nedávají pocit vnitřního uspokojení, vrací se ze světa domů, do rodné vlasti, i když je ohrožena nepřítelem. Doma nachází houslista stárnoucí bývalou lásku, ale i to nejcennější, rodný kraj.

V letech okupace byl Hora nemocen, dožil se ale osvobození. Umírá v červnu 1945.

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist