Romain Rolland

Jan Kryštof

Román o deseti dílech, rozvržen do čtyř částí, líčí život Jana Kryštofa Kraffta, slavného německého hudebníka, postupný úpadek Krafftů, který je uspíšen otcovým alkoholismem. Kryštof je nucen se ve čtrnácti letech starat o rodinu, má hořké zkušenosti s životem na maloměstě - vévoda, který ho podporoval, ho vyžene - utíká z Německa. Probouzí se v něm zájem o francouzskou literaturu - uchyluje se do Paříže - je znechucen poměry v pařížské kultuře - snobismem, prodejností. Jeho představy narážejí na svět obchodu, zisku, morálky ovlivněné penězi. Spřátelí se s mladým nesmělým básníkem Olivierem a jeho sestrou Antoinettou. Kryštof dosáhne prvních úspěchů v hudbě i ve společnosti, avšak svět „salónů“ je mu cizí. Vzdaluje se od Oliviéra, který je naopak světem salónů přitahován. Olivier je zabit v pouliční šarvátce. Kryštof, který se bránil je nucen emigrovat do Švýcarska. Bydlí u protestantské rodiny, zamiluje se do vdané Anny Braunové, ale je zoufalý z vědomí, že podvádí přítele. Odsuzuje se k samotě a vášnivé tvorbě. Po pohnutém životě nachází konečně vnitřní klid. Kulturní dění i narůstající válečnou atmosféru vnímá jen zpovzdálí. Umírá v myšlenkách na Rýn, vznešenou řeku, předmět svých snů a vzpomínek.

V základních rysech tohoto románu je patrná inspirace Beethovenem, jsou ovšem vmíseny i motivy ze života jiných skladatelů.

Román zabírá širší okruh společenského dění v Německu a ve Francii v letech 1870-1914, míří ostře proti německému militarismu.

Román je srovnáván s Hugovými Bídníky nebo Tolstého Vojnou a mírem.