Alois Jirásek / 1851-1930/
- narodil se v nezámožné rodině v Hronově
- studoval gymnázium v Hradci Králové a v Broumově a fil. Fakultu v Praze
- jako středoškolský profesor působil nejprve v Litomyšli, později v Praze
- za 1.sv.války mezi prvními podepsal květnový Manifest, jímž se čeští spisovatelé přihlásili k boji za samostatný stát
- celoživotně byl spjat s rodným krajem, měl malířské nadání
Tvorba:
Skaláci /1875/
- román, který vzbudil pozornost na základě dochovaných zpráv současníků vylíčil lidovou vzpouru na Náchodsku proti cizímu panstvu
Filosofská historie /1878/
- podává obraz předbřeznové litomyšlské společnosti humorný a úsměvný studentský příběh, do kterého však zasáhnou události z pražských barikád r. 1848
Psohlavci /1884/
- navazují ideově na Skaláky – líčí povstání Chodů koncem 17.století a jejich boj za udržení práv
Trilogie:
Mezi proudy
- vznik husitského hnutí
Proti všem
- období let 1419-1420, uměleckým vrcholem díla je líčení bitvy na Vítkově
Bratrstvo
- zachycuje konec husitského revolučního hnutí, osudy bratříků, zbytků husitských vojsk poražených v bitvě u Lipan
F.L.Věk /1888–1906/
- pětidílný román – líčí počátky a rozvoj našeho národního obrození na životním příběhu lidového buditele Věka, k jehož románové podobě sloužil Jiráskovi jako vzor František Vladislav Hek, dobrušský kupec.
Temno /1913/
- líčí vládu vítězných jezuitův Čechách ve 20.letech 18.století, ukazuje, jak jezuité /i páter Koniáš/ s fanatickou horlivostí pečují o to, aby vymýtili v českém lidu poslední zbytky „kacířství“.
Staré pověsti české /1894/
- patří mezi umělecky nejzdařilejší, Jirásek čerpal z Kosmovy a Dalimilovy kroniky i jiných pramenů
Jirásek vynikl rovněž jako dramatik. Napsal 12 divadelních her, jejichž premiéry byly skoro vesměs uváděny v Národním divadle. Většina Jiráskových her se udržela v repertoárech divadel dodnes: Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Lucerna, Otec, Vojnarka.
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné