Pavel Kohout /nar. 1928/

• prozaik, dramatik, publicista, básník, překladatel, scénárista, filmový režisér
• narodil se v Praze
• studoval FF UK
• pracoval v rozhlase, na konci 50.let se stal spisovatelem z povolání
• po roce 1968 se dostal na seznam zakázaných spisovatelů, stál u zrodu Charty 77
• roku 1977 mu byl povolen roční pobyt v Rakousku /věnoval se tam divadelní režii/, ale roku 1979 mu bylo zabráněno vrátit se zpět do vlasti a byl zbaven státního občanství

Tvorba:

• v 50.1etech byl jedním z nejtypičtějších autora stalinské poezie, horoucně se účastnil svazácké práce, stal se dokonce mluvčím tehdejší mládeže
• o 20 let později se stal nepohodlnou osobou a normalizační vůdci jej označili dokonce jako nebezpečného režimu
• Kohout své mládí netají a nehodlá se za něj omlouvat

Poezie:

Verše a písně /1953/
Čas lásky a boje /l954/

• básnické sbírky povrchní politické a sentimentální poezie

Bílá kniha o cause Adam Juráček /l978/

• groteskní a satirický román, příběh středoškolského profesora kreslení a tělocviku na malém okresním městě. Je to neurotik, žije zcela izolován. Miluje dívku Kateřinu a jenom pro ni se rozhodne vejít do dějin - díky mnohaměsíčnímu cvičení v soustřeďování myšlenek se mu podaří překonat zákon zemské přitažlivosti a naučí se chodit po stropě. Nastává negativní reakce stranického aparátu, místní představitel strany se pokouší Juráčkovo umění zatajit a zakázat, ale vše nakonec ukončí úřady, které Juráčka obviní z mnoha trestných činů a ten končí v blázinci.

Katyně /l982/

• "černý" román o škole pro popravčí. Hlavní hrdinkou je 15 letá Lízinka Tachecí, která se nedostane na střední školu. Zoufalé matce je nakonec nabídnut "speciální obor humanitního směru s maturitou", tedy studium na popravčí. Kniha pak sleduje osudy katovské třídy a jejích učitelů. Velká část knihy je věnována historii popravování. Tento román je satirou na mocenské praktiky všemocné státní bezpečnosti, parodií na lidskou krutost a hloupost. Mnohé momenty /inscenované politické procesy, drátěné zátarasy na hranicích pod./ naznačují, kam autor míří

Nápady svaté Kláry /1982/

• humoristický román s politickým podtextem. I zde se setkáváme s nadpřirozeným jevem, a to v podobě žačky 8.třídy, která má jasnovidecké schopnosti / umí předpovídat čísla Sportky, příklady v písemkách, ale také povodeň/, z toho plynou různé komické situace, autor paroduje totalitní úřady malého města

Kde je zakopán pes /1987/

• jednoznačně nejlepší Kohoutova próza, memoárový román o nerovném zápasu jedince s totalitním aparátem. Kniha má dvě linie – situace v létě 1978, kdy anonymní vyděrač chce po Kohoutovi půl milionu korun a retrospektivní pohled do dob, které tyto události předcházely. Kniha je zajímavým a přitažlivým zdrojem informací o disidentském životě v období normalizace

Sněžím /1993/

• román inspirovaný polistopadovými změnami v zemi /problematika lustrací/

Kohout má nesporný vypravěčský talent, úžasnou představivost a smysl pro humor. Je velmi poctivý v přípravě na psaní /např. Katyně/. Mnoho čtenářů s shoduje, že autorovou slabinou je jistá přetíženost materiálem, autor chce uplatnit vše, co umí a ví. Romány jsou pak povrchními, nepronikají k podstatě skutečnosti. Někde se dokonce píše, že některé texty balancují na samé hranici pokleslých literárních žánrů. Přesto jsou Kohoutovy romány čteny a překládány.