Tereza Nováková /1853-1912/
- pokračovatelka K. Světlé
- pocházela z Prahy, z poloněmecké rodiny /otec Čech, matka Němka/
- od roku 1876 žila se svou rodinou /manžel středoškolský profesor/ v Litomyšli, tam se připravovala na svou literární dráhu studiem kultury v kraji, zapojila se do ženského hnutí
- pak se vrátila do Prahy, kde redigovala časopis Ženský svět
Tvorba:
Monografie:
- Karolina Světlá, její život a spisy/1890/
- Maloměstský román/1890/ - věnován K. Světlé – k 60.narozeninám, román o smutném údělu Havlíčkovy dcery Zdeňky
Jan Jílek/1904/
- historický román, hrdinou je českobratrský emigrant, který se tajně vrací z Německa domů, trpí pro svou reformační víru, je vězněn v Litomyšli, ale přes všechny útrapy zůstává věrný svému předsvědčení
Jiří Šmatlán/1906/
- příběh chudého tkalce z Poličska, hledače „pravdy světa“ – původně katolík hledá lepší víru u evangelické církve, ale je zklamán a usiluje proto se svým přítelem Hamerníkem v duchu sociálně demokratických názorů o světskou spravedlnost pro chudé. Předčasně však umírá i se svými nadějemi na lepší budoucnost.
Na Librově gruntě/1907/
- zobrazuje život východočeské vesnice v polovině 19.století- sedlák Josef Libra se pro bídu nemůže oženit, těžce snáší útlak roboty a daní. Nakonec však jeho statek vzkvétá.
Děti čistého živého/ducha/ /1907/
- jeho hrdiny jsou příslušníci náboženské sekty abrahamitů, kteří chtějí na rozdíl od církve uskutečnit svou říši pokoje už zde, na zemi. Jejich názory vedou ke sporům a rozpadu sekty, u jednoho z nich až k sebevraždě.
Drašar /1910-Květy,1914/
- jeho hrdinou je obrozenecký literát, pokračovatel Jungmannův, bývalý kněz Josef Justin Václav Michl, zvaný Drašar podle statku, z něhož pochází. Vystudoval na kněze, necítil se v řádu spokojený – majetku rodičů se ujala jeho sestra Johana, i když on měl být hlavním dědicem. Aby zapomněl, pracoval literárně, vydával knihy, stal se profesorem řádu. Toužil po životě jako každý jiný člověk, doufal, že se řád rozpadne a on bude zbaven řeholních slibů – když se nedočkal, doufal, že bude moci přestoupit v Uhrách k evangelické církvi a pak že si bude moci vzít dívku, kterou měl rád. Ukázaly se však nové překážky. Nakonec z kláštera odešel, ucházel se o učitelské místo v evangelické církvi – propuštěn – žije v bídě.
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné