Romain Rolland /1866-1944/

• jako třetí Francouz v pořadí se stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu, a to již v roce 1915
• vzděláním historik, byl znám jako zanícený znalec hudby
• spolu s jinými spisovateli usiloval po první světové válce o založení jednotné kulturní fronty proti fašismu a válce

Tvorba:

Vrcholem jeho tvorby je románová epopej

Jan Kryštof /1904-1912/

• román o deseti dílech, rozvržen do čtyř částí
• líčí život Jana Kryštofa Kraffta, slavného německého hudebníka, postupný úpadek Krafftů, který je uspíšen otcovým alkoholismem. Kryštof je nucen se ve čtrnácti letech starat o rodinu, má hořké zkušenosti s životem na maloměstě - vévoda, který ho podporoval, ho vyžene - utíká z Německa. Probouzí se v něm zájem o francouzskou literaturu - uchyluje se do Paříže - je znechucen poměry v pařížské kultuře - snobismem, prodejností. Jeho představy narážejí na svět obchodu, zisku, morálky ovlivněné penězi. Spřátelí se s mladým nesmělým básníkem Olivierem a jeho sestrou Antoinettou. Kryštof dosáhne prvních úspěchů v hudbě i ve společnosti, avšak svět „salónů“ je mu cizí. Vzdaluje se od Oliviéra, který je naopak světem salónů přitahován. Olivier je zabit v pouliční šarvátce. Kryštof, který se bránil je nucen emigrovat do Švýcarska. Bydlí u protestantské rodiny, zamiluje se do vdané Anny Braunové, ale je zoufalý z vědomí, že podvádí přítele. Odsuzuje se k samotě a vášnivé tvorbě. Po pohnutém životě nachází konečně vnitřní klid. Kulturní dění i narůstající válečnou atmosféru vnímá jen zpovzdálí. Umírá v myšlenkách na Rýn, vznešenou řeku, předmět svých snů a vzpomínek.
• v základních rysech tohoto románu je patrná inspirace Beethovenem, jsou ovšem vmíseny i motivy ze života jiných skladatelů
• román zabírá širší okruh společenského dění v Německu a ve Francii v letech 1870-1914
• míří ostře proti německému militarismu
• román je srovnáván s Hugovými Bídníky nebo Tolstého Vojnou a mírem
• Nobelova cena 1915

Petr a Lucie /1920/

• děj novely se odehrává mezi 30.1. - 29.3. 1918
• hlavní postava : Petr Aubiér - syn měšťanské rodiny , který se v Paříží sužované nálety náhodně v metru setkává s dívkou Lucií. Oba mladí lidé se do sebe zamilují a uzavírají se do samoty své lásky. Uvědomují si dočasnost svého krásného „snu“ - Petr má být za půl roku povolán do armády. Křehký a něžný svět milenců neunikne ničivému vlivu vnějšího světa : na Velký pátek, uprostřed probouzejícího se jara, kdy se milenci chystají završit svou lásku /zasnoubit se/, zemřou za náletu v troskách chrámu
• novela Petr a Lucie byla inspirována bombardováním Paříže na Velký pátek 1918, kdy mezi četnými oběťmi bylo i několik Rollandových přátel

Dobrý člověk ještě žije /1919/

• hlavním hrdinou této knihy je proslulý burgundský řezbář Colas Breugnon, který miluje život, svůj rodný kraj , velmi rád sedává se svými přáteli u sklenky vína
• celá kniha je naplněna veselostí, optimismem a radostí ze života
• Colas vzpomíná na svou první lásku, krásnou ženu, o kterou bojoval s kamarádem a kterou nakonec nezískal jeden ani druhý, teprve ve stáří se dozvídá, že jej milovala stejně jako on ji, později hlavní hrdina onemocní morem, jemu se podaří nemoc překonat, ale onemocní i jeho manželka a zemře, poté jej potká další neštěstí - vypálí mu dům /aby se nešířila morová nákaza/, zůstává bez příbytku a je nucen zůstat nadále v ošetřování své dcery.
• Colas B. se dobrou náladou přenáší přes všechny svízele a nástrahy osudu, nezatrpkne, nikdy ho neopouští humor, moudrost, chuť k jídlu a hlavně chuť na výborné burgundské víno
• ukázka: ... A v temnu hlubokého, lahodného pokoje, vonícího trochu plísní, stoupala vůně z hliněné nádobky, kterou jsem držel v hrsti, svůdná vůně burgundského rybízového vína. Řekl jsem: „Jak je zde dobře!“ Chytila mne za ruku. „A tak by to bylo bývalo po celý život!“ Odpověděl jsem /neboť mne zamrzelo, že jsem v ní svým příchodem vzbudil lítost/: „Och, víš, možná že je lépe, koneckonců je možná lépe, že je to tak, jak to je. Nic jsi neztratila. Tak na jeden den to ještě ujde. Ale na celý život! Znám tě a ty znáš mě, brzy bys toho měla dost. Ani nevíš, jak zlý dovedu být, jaký já jsem mizera, ničema, piják, tulák, žvanil a lenoch, tvrdohlavec a zpustlík, neposeda, vztekloun, zbrkloun a uštěpačný drzoun. Byla bys, děvče, nešťastná a mstila by ses mně. Při pouhé vzpomínce na to se mi vlasy na obou stranách hlavy ježí hrůzou. Chvála budiž Bohu všemohoucímu! Všechno je dobře tak, jak je.“..

Další tvorba:

Okouzlená duše
Život Beethovenův
Život Michelangelův
Život Tolstého

Divadelní hry:

14. červenec
Hra o lásce a smrti
Robespierre