Josef Kajetán Tyl

Strakonický dudák aneb Hody divých žen

Dudák Švanda byl chudý, a když slyšel od vojáka Šavličky, jak lze ve světě hudbou zbohatnout, rozloučí se se svou milou Dorotkou, dcerou hajného Trnky a jde do světa. V lese usne, nad ním se objeví polednice Rosava s lesními pannami. Rosava s jim přizná, že Švanda je její syn, a prosí lesní panny, aby mu vdechly do dud krásu svých písní. Švanda myslí, že se mu to zdálo, jde do světa, přijde do neznámé země, podaří se mu rozesmát princeznu Zuliku, která byla stále smutná a je za to bohatě odměněn. Bývalého studenta Pantaleona Vocílku udělá svým sekretářem. Dorotka, která se nemůže Švandy dočkat, se za ním vypraví a najde ho. Sotva ho uvidí, je Švanda volán na zámek a tam jej princezna nutí, aby si ji vzal. Dorotka chce sňatku zabránit, ale je vyvedena i s Kalafunou. Princ Alamír, jemuž byla Zulika zasnoubena, přijede a dá Švandu do vězení. Vocílka ze strachu uteče. Ve vězení se Švandovi zjevuje Rosava, řekne mu, že je jeho matka, za to je odsouzena mezi divé ženy, kde musí zůstat, dokud Švandu nevysvobodí věrná láska prosté dívky. Dorotka se nejdříve nechce smířit se Švandou, ale když mu hrozí nebezpečí, zachrání ho. Švanda šel o svatojánské noci hledat koření lásky, ale je zaveden lesními pannami – ve víru a zmatku se ocitne pod šibenicí. Přiběhne Dorotka a vše zmizí. I Rosava je vysvobozena.

V této hře Tyl prokázal své umění charakterizovat postavy:

Švanda: dobré vlastnosti / podnikavost, dobrosrdečnost/ , špatné vyplývají z nezkušenosti/přílišná touha po penězích, důvěřivost, lehkomyslnost, podléhá cizím vlivům
Kalafuna: Český muzikant, houslista, vlastenec, obětavý /pomohl Švandovi/, touží po domově
Dorotka: Dcera hajného Trnky, moudrá, obětavá, věrná, statečná
Vocilka: Typ zcela záporný, zběhlý student, prospěchář, příživník, zbabělec