Jaroslav Hašek

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Začaly vycházet roku 1921 v sešitech jako lidová četba /na pokračování/ s ilustracemi Josefa Lady, vzápětí vyšel knižně.

Kniha dospěla ke 4. dílu, ale zůstala nedokončena /3.1.1923 Hašek zemřel/.

Pokračování napsal fejetonista RP Karel Vaněk, ale Haškovu koncepci nepochopil, utopil se ve vulgárnostech.

Román začíná v Praze v době po sarajevském atentátu, pak se děj skládá z řady volně souvisejících scén, vyprávění, rozhovorů, které doprovázejí hrdinovy komické osudy po odvedení do armády, v průběhu cesty na frontu a do zajetí.

Ústřední postavou románu je Josef Švejk, pochybný obchodník se psy, prostý český člověk, který, když se dozví o smrti následníka trůnu Ferdinanda, jde s nadšením bojovat za svou milovanou vlast - tehdy ještě R-U , i když trpí revmatismem ; než ho přijali do armády, prošel mnoha úřady, nemocnicemi, ústavy pro choromyslné a věznicí - všude se vzorně chová - a tím vyvolává zmatek; pro jeho ochotu, dobráckou tvář a upřímnost se na něj nikdo nemůže zlobit; je posílán od jednoho důstojníka ke druhému, dokonce se stává pomocníkem polního kuráta /kněze/ Otty Katze - ten ho propije v kartách a Švejk se stává sluhou - pucflekem - Lukáše; způsobí mu několik závažných komplikací a on se ho chce zbavit, zanechá ho na nádraží a sám chce ujet do Českých Budějovic, kam se měl se Švejkem dostavit; Švejk však zůstane v Táboře, v nádražní restauraci, odkud ho vojenská hlídka pošle do Budějovic pěšky;místo do Budějovic se Švejk dostane do Putimi, kde je zatčen jako údajný ruský špión a je eskortován na četnické velitelství do Písku; nakonec se dostane ke svému pluku a k nadporučíku Lukášovi - ten je jeho příchodem nemile překvapen a pronese: „Kdo má být zastřelen, ten se neutopí.“