Jiří Žáček (* 1945)

• vyrůstal ve Strakonicích, absolvoval SPŠ stavební ve Volyni a stavební fakultu ČVUT
• je básníkem s výjimečným smyslem pro humor
• přispěl k návratu fantazie a radosti do básnícké tvorby
• píše rovněž verše pro děti (texty k omalovánkám) – sb. Aprílová škola, Kdopak by se množin bál, Kdo si se mnou bude hrát?
• překládá poezii
• pro dospělé: Anonymní múza, Mezi řečí, Okurková sezóna

Ukázka: sb. Mezi řečí – verše, v nichž si všímá uspěchaného života – např. o ženě, která potká svého bývalého přítele a nemá čas s ním zajít na skleničku

„Bejvalej miláčku, nemám čas na závratě,
mám jiný starosti, pospíchám do jeslí,
pak domů, vařit, prát, mám toho vrchovatě,
dej k ledu vzpomínky, nač si je kazit slovy,
slova je promění v románky pokleslý…
Ahoj! – a zmizela ve frontě k řezníkovi.“

Anonymní múza: Popěvek o ranní vzájemnosti

6:00
… dobíhám na ranní autobus,
čtyřtaktní rakev,
žádám slevu
za dnešní jitro bez úsměvu.

Pod žebry cítím lokty něčí,
v sevření davu obrůstám
dědičnou srstí pračlověčí.

A všichni, kdo si utrhli
tak časně od úst cumel spánku,
zívají svorně do červánků.

Pískám si tiše malý ranní
popěvek o tom neznámém
prsu, jenž dýchá pod mou dlaní…