Nejstarší slovesné projevy pocházejí už z pravěku. V této době určité nevysvětlitelné jevy vedly ke vzniku náboženství. Vznikaly první malby, které měly zajistit úspěšný lov - byly složkou magických obřadů a při těchto obřadech rovněž vznikaly první:
Jejich úkolem bylo
Aby se zvýšila účinnost těchto zaklínadel, byla pronášena rytmicky /zpěvavě/.
Rovněž při práci na polích nabývali lidé určitých zkušeností a tyto zkušenosti si ústně předávali. Vznikaly pranostiky - rady jak a co dělat, snaží se předpovídat počasí. Formou podobné pranostikám jsou přísloví - ta vyjadřují životní zkušenosti.
Lidé rovněž pořádali různé obřady. Konaly se v průběhu celého zemědělského roku. V zimě se zpívaly koledy, písně - měly zajistit dobrou úrodu v příštím roce. Na jaře probíhal obřad přivolávání jara /byla utopena loutka představující zimu/ - 1. forma divadla. Na jaře se také zpívaly koledy spojené s pomlázkou - měla přenést z prutů na lidi svěžest, sílu. Konaly se také rodinné obřady:
Slovesné projevy, které vznikaly při těchto obřadech, se stávaly prvními kulturními památkami. Měly kolektivní a ústní charakter - nazýváme je ústní lidovou slovesností. Takto je označována kultura před vynalezením písma. Vyjadřuje lidový názor na život, optimismus, touhu po svobodě, odpor k útisku.
Ústní lidová slovesnost měla největší význam v době, kdy česká literatura byla utlačována např. v období pobělohorském a obrozeneckém.
Mezi známými autory byli mnozí sběratelé ústní lidové slovesnosti, např.