webzdarma.cz

Karel Čapek /1890 - 1938/

O jeho životě vypráví Olga Scheinpflugová v díle: Český román

... Měli jsme báječné dětství, plné lidí a dojmů, já jako kluk měl dvě velké lásky: tatínkovu ordinaci a dědečkův mlýn. Ale k největším darům dětství patřila babička, kterou jsme měli všichni rádi - tlustá jako kulička a samý špás. Nám dětem /Čapek měl bratra a sestru, byl nejmladší/ vždycky něco přinesla nebo podstrojila. A co znala všelijakých šprochů a takových pěkných lidových posměšků. Myslím, že mě naučila stům českých výrazů, které bych ani neznal.“

Karel Čapek studoval gymnázium v Hradci Králové, Brně, Praze a vysokou školu v Praze, Berlíně a nakonec v Paříži, kde byl spolu s bratrem Josefem Čapkem.

ukázka /Český román s. 92/

... Než se rozletěl do literatury, bylo prý zcela samozřejmé, že bude lékařem, ale pak potřeboval filozofii. „ Nebylo by to pro mne, čím dál víc mě děsí lidské utrpení, se kterým přijdu do styku, někoho to otuží, ale já bych třeba časem ztratil odvahu. Proto jsem se specializoval z těla na duše, to je jářku taky potřebné a má to málo dobrých odborníků. Rozumět jim, už to je v jistém smyslu duchovní terapie, myslím, že jsem se rozhodl správně.“

Na školách získal odborné vědomosti filozofické i estetické / PhDr./. Neustále ho však přitahovala životní praxe: proto působil od roku 1921 nepřetržitě do konce života v Lidových novinách jako redaktor a proto se stal ve 20. letech režisérem a dramaturgem Vinohradského divadla.

Více se však Čapek považoval za novináře. Výborně ovládal jazyk. Byl tvůrcem tzv. sloupku /novinářský útvar, stručnější než fejeton, glosoval denní události, ale zamýšlel se i nad otázkami vkusu, morálky, politiky/. Čapek si vytvářel svůj osobitý styl, vycházející jakoby z bezprostředního hovoru se čtenářem, charakteristický zábavným tónem a lehkostí. Bystrou vnímavost projevoval Čapek při sledování nejrůznějších oblastí života v mnoha svých fejetonistických knížkách nebo v cestopisech.

cestopisná kniha:

Cesty Karla Čapka - Italské listy /1923/
Anglické listy /1924/
Výlet do Španěl /1930/
Obrázky z Holandska /1932/
Cesta na Sever /1936/

Tyto cestopisné črty vznikly za jeho poměrně krátkých, většinou jen dvouměsíčních studijních cest do těchto zemí a na první pohled se zdají být spontánními záznamy ze spisovatelského deníku - chce navodit u čtenáře tento dojem - říká: „ Putoval jsem bez všech užitečných znalostí i bez plánu,“ ve skutečnosti však vysvítá z těchto děl autorova poučenost o současných problémech těchto zemí. Snaží se ukázat čtenáři cizí země z nejrůznějších stran. Putuje po turistických atrakcích a historických památkách, ale zejména ho zajímá obyčejný život, prostí lidé, jejich radosti, práce,zábavy, zvyky.

Ve 20. letech se rozhodl, že postaví dům.

uk. Český román:

... Tam u Čapkova domu vzniká očividně zahrádka; ví Bůh , jak velká a s jakými květy. Jen tak, mrknutím oka,zjistila, že kapsy jeho kabátů jsou často plné ceníků semen, obrázků keřů. Za nehty jeho krásných rukou se objevila hlína ...

... „Ty nevíš, co to je, mít kousek půdy, přicházet do styku s keři a vším, co kvete, voní a tvoří tichou krásu života. Myslím, že je to to nejkrásnější, co jsem dosud poznal.“ Začal se učit znát jména rostlin, začal studovat geologii, botaniku, přírodopis, motýly, ptáky. Byl docela opilý přírodou...

Roku 1929 vznikla Čapkova kniha Zahradníkův rok.

V české literatuře se Karel Čapek představil nejprve jako prozaik.

povídkové knihy:

Zářivé hlubiny /1916/
Krakonošova zahrada /1918/

  • jednalo se o krátké povídky okouzlené domovem i romantikou světa
  • na těchto knihách spolupracoval s bratrem Josefem

Boží muka /1917/

Trapné povídky /1921/

  • povídka Šlépěj - smysl života a některých věcí zůstává člověku skryt - nevysvětlena zůstává i otázka, kdo zanechal na čisté, zasněžené pláni ojedinělou stopu

dramata:

ohlas jeho divadelních her zasahoval až do zahraničí

ukázka: Český román s. 167

... „ Celá Amerika hraje Karla Čapka, ale nezaplatí ani dolar, je to v době, kdy ještě nemá republika s USA autorskou ochranu, celé Německo hrálo jeho Roboty, ale zaplatilo je inflačními miliony, které znamenaly pár českých stovek.“

komedie:

Loupežník

  • přišla na scénu v roce l920 - příběh loupežníka, který chce získat dívku chráněnou maloměšťáckými ohradami. Vyslovuje obdiv k výbojnosti mládí. V době, kdy vznikala tato hra se Čapek seznámil s Olgou Scheinpflugovou /jeho pozdější manželka/ - tehdy sedmnáctiletou /on třicetiletý/.

ukázka: Český román str. 61

... „ Víte, píšu komedii, takovou lyrickou, bude se to jmenovat Loupežník a je to ve verších. Chtěl bych je slyšet, ty moje rýmovačky, ne recitovat, chraň Bůh, ale tak tikat, cvrlikat a zpívat vaším skřivánčím - ne počkejte - sýkorčím hláskem. Je tam totiž dívka jako vy, která sice nepíše a nehraje divadlo, ale je stejně vyjevená mládím a stejně neví, kudy kam. Ta role se jmenuje Mimi. Možná, kdybyste jí půjčila na chvíli svůj hlas, že na sobě ještě mnohé dobásní a dopoví. Tak tedy za ni oroduju, co myslíte, dala byste jí hodinu svého mladého času?“

V době, kdy mu Olga předčítala tuto roli, vznikl mezi nimi velký cit. Jeden si druhého zamilovali. Chodili spolu na procházky Prahou, diskutovali o umění / Olga byla herečka/. Byli neskonale šťastni. Ale jen do doby, kdy se u Karla Čapka objevilo onemocnění /bolesti hlavy, páteře/. Lékaři nedoporučovali sňatek, Olžin otec nesouhlasil s jejich další známostí. Olga prožívala velmi nešťastné období. Později se setkávali, dohodli se, že budou přátelé. Denně se stýkali, rozmlouvali spolu o nových dílech Čapka, o hereckých rolích Olgy.

V dalších dramatech vstoupil Čapek do prostředí moderní civilizace a utopicky rozvíjených problémů. Uvedl do nich vynálezy, diktátory, roboty, mluvil v nich o zmechanizování člověka, o krizi morálky. Vyslovil v nich obavy o osud lidstva ohrožovaného současným vývojem civilizace a agresivní politiky. Východisko z této situace nalézal v představách tolerance, soucitu a vzájemného porozumění.

divadelní hra:

RUR /1920/

  • první hra tohoto typu Čapka hned proslavila
  • titul znamená zkratku firmy vyrábějící umělého člověka Rossum’s Universal Robots
  • Čapkem vytvořené slovo robot přešlo do mnoha cizích jazyků pro označení stroje podobného člověku

divadelní hra:

Ze života hmyzu /1921/

  • společně s bratrem Josefem
  • tři dějství - propojená postavou tuláka pozorujícího hmyzí hemžení
  • satira maloměšťácké poživačnosti /motýli/, sobectví /chrobáci/, vládychtivosti /mravenci/
  • v závěru hry vystupuje tulák, aby zničil vše špatné

utopická próza:

Továrna na absolutno /1922/

  • román složený z novinových fejetonů a námětově vycházející z utopického motivu: z vynálezu karburátoru dokonale spalujícího hmotu a uvolňujícího tím absolutno -ducha, který způsobí v ustálených kolejích světa nedozírný zmatek. V každém, kdo přijde do jeho blízkosti, vzbuzuje náboženské nadšení. Ing. Marek /vynálezce/ má tento karburátor zavřený ve sklepě za pancéřovými dveřmi a inzerátem oznamuje prodej vynálezu. Jeho bývalý spolužák Bondy se rozhodne, že bude karburátory vyrábět ve velkém. V Mixově ulici /tam, kde je Markova továrna/ jsou lidé postiženi náboženským fanatismem, ulice musí být policejně hlídána.Jeden karburátor má opatřit energii pro osvětlování celé Prahy . Absolutno začne působit na všechny přítomné, prezidenta republiky nevyjímaje - co se tam děje, se čtenář dovídá pouze z novin. Absolutno se šíří po celém světě - nepůsobí jen náboženské nadšení - vyrábí tkaninu i z písku a vůbec z jakéhokoli materiálu - tím nastane znehodnocení výrobků - což však nemá za následek blahobyt, ale nouzi. Vznikají konflikty, válka. Román končí zprávou o tom, že poslední karburátor byl zabaven.

román:

Krakatit /1924/

  • příběh vynálezce, který objevil dosud neznámou třaskavinu /ing. Prokop/ - krakatit. Při zkoušení vynálezu je poraněn, v horečce chodí po Praze. Ujímá se ho přítel ze studií, Tomeš, ošetří ho a vyzví tajemství třaskaviny. Zapíše si je, a když se Prokop z horečky probudí, je Tomeš pryč. Jednoho dne je vylákán inzerátem do Prahy, setká se s ředitelem vojenské továrny na třaskaviny, který chce koupit Prokopův vynález. Prokop je uvězněn, protože chtějí, aby vynález prodal -tomu se Prokop vyhne a zamiluje se do ušlechtilé princezny Wille, která mu umožní útěk. Dostává se do společnosti italských anarchistů, kteří mají trochu krakatitu a chtějí zničit svět. Tomeš pracuje na třaskavině, která je zapálena bezdrátovou stanicí. Prokop je z bezpečné dálky svědkem hrozné exploze, protože krakatit byl skutečně zapálen. Při odchodu z Itálie potká bílého stařečka - Pánaboha, který mu určuje další směr života- pracovat na věcech prospěšných lidstvu.

Odlišnou tvorbu v Čapkově tvorbě znamenají:

Povídky z jedné kapsy
Povídky z druhé kapsy /1929/

  • chtěl v nich upoutat čtenáře zajímavým krátkým příběhem a vytvořit obdobu detektivky - vycházel ze záhady, která měla být objasněna, používal hovorového stylu.

románová trilogie /jedná se o zvláštní trilogii - jednotlivé díly nemají společné téma/

Hordubal /1933/

  • tragedie podkarpatského sedláka Juraje Hordubala, vracejícího se po letech z Ameriky do rozbitého domova

Povětroň /1934/

  • příběh smrtelně zraněného letce

Obyčejný život /1934/

  • o železničním úředníkovi na penzi, který spisuje své životní osudy

Protifašistická tvorba

fejetonní román:

Válka s mloky

  • utopický námět - mloci, obdoba robotů se stávají hrozbou lidstvu, žijí jako bezduché, mechanické bytosti

divadelní hra:

Bílá nemoc

  • ve světě se rozšířila „bílá nemoc“- lék na ní zná pouze dr. Galén, po přemlouvání dvorního rady Sigelia konečně dostane jeden pokoj na klinice, aby si mohl ověřit účinnost léku. Galén nechce vydat tajemství léku, dokud nebude podepsána mírová smlouva se všemi státy. Maršál na tuto podmínku nechce přistoupit, protože pro něj je válka více než život. Bílou nemocí je postižen maršálův zbrojař, baron Krüg. Přichází v přestrojení / Galén bohaté neléčí/ za Galénem, Galén jej pozná a odmítne léčit. Baron se raději zastřelí. Nakonec bílou nemocí onemocní i Maršál. Pro svou záchranu je ochoten přistoupit na Galénovu podmínku. Dr. Galén se k němu vydá, ale je napaden a ubit rozvášněným davem, který před maršálovým domem provolává válečná hesla

divadelní hra:

Matka

  • matka Dolores měla pět synů - čtyři z nich zemřeli, obětovali své životy pro čest, národ, pro lidstvo . Zemřel i její manžel. Mrtví osamocenou matku navštěvují v pokoji, hovoří s ní. Matka jim vyčítá, že zbytečně hazardovali. Zbývá jí poslední syn - Tony. Bojí se o něho, brání ho. Odmítá mu povolit vstup do války. Teprve když slyší z rádia naléhavý hlas ženy, matky, která vyzývá všechny muže k boji proti nepříteli, změní své rozhodnutí. Sama mu podává pušku, aby šel bojovat.

Ke konci života pobýval Karel Čapek stále častěji ve svém venkovském bytě na Strži u Dobříše, protože tam měl víc klidu ke své práci. Předčasná smrt ho zastihla o Vánocích 1938 v Praze.

V posledních letech života se scházel s prezidentem T. G. Masarykem: Hovory s TGM

Karel Čapek je rovněž autorem knížek pro děti:

Dášeňka, čili život štěněte
Devatero pohádek
Povídání o pejskovi a kočičce
/společně s bratrem Josefem/

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist