webzdarma.cz

Jan Hus /asi 1371-1415/

  • narodil se v Husinci u Prachatic
  • vystudoval pražskou univerzitu
  • 1393 – titul bakalář, 1396 – mistr svobodných umění
  • 1400 vysvěcen na kněze / již jako univerzitní profesor/
  • 1402 kázal v Betlémské kapli
  • 1409 zásluha na vydání Kutnohorského dekretu – převaha Čechů na univerzitě
  • 1412 kritika odpustků, bohatství církve, požadavek přijímání podobojí – nepřítel církve – nad Prahou byl vyhlášen interdikt, Hus byl dán do klatby, musí opustit Prahu
  • odchází na Kozí Hrádek u Tábora, později na Krakovec u Rakovníka
  • 1414 pozván na církevní koncil do Kostnice – Zikmund mu vydá ochranný glejt, neodvolá své učení
  • 6.července 1415 – upálen, popel vhozen do Rýna

Tvorba:

O církvi

  • příslušníkem církve je pouze ten, kdo nespáchal těžký hřích, hlavou církve je sám Kristus, popřel papežovo právo být hlavou církve, odůvodnil, že křesťan není povinen poslouchat papeže, jestliže papežova nařízení jsou v rozporu s biblí – v tom se opíral o názory staršího anglického reformátora Johna Wycliffa
  • latinsky psané

Knížky o svatokupectví

  • vznikly jako reakce na prodej papežových odpustků, Hus rozebírá problém prodávání náboženských úkonů a hodností za peníze, ale ostře kritizuje celou církev i společnost
  • česky

O šesti bludiech

  • původní kratší latinská verze /vlastně poznámky ke kázání/ byla napsána na stěnách Betlémské kaple a byla tam objevena až po druhé sv. válce člověk má poslouchat pouze Boha
  • latinsky

Postila

  • z lat. post illa verba /po těchto slovech/, soubor lidově zaměřených traktátů – výklad evangelia , zaměřuje se na to, co lze vyvodit z evangelia pro běžný život, ukazuje na zkázu mravů – především v duchovenstvu
  • česky

Dcerka

  • spis věnovaný ženám, promlouvá jako rádce, pozorovatel, psycholog, každá z deseti kapitol díla začíná oslovením: „Poslyš dcerko, a viz a přichyl ucho své“
  • česky

Výklad Viery, Desatera a Páteře

  • /Otčenáše/ náhrada za mluvené slovo pro ty, kteří se nemohli zúčastnit Husových kázání

Jan Hus rovněž provedl reformu kostelního zpěvu, dbal na správnou artikulaci, na to, aby zpěv nebyl odbýván. Lid se měl modlit zpěvem, propagoval hlavně nedělní lidový duchovní zpěv v domácnostech, odsuzoval lid, který zvlášť v neděli zpívá písně nenábožné, rozpustilé, až nemravné, čímž neděli znesvěcuje. Sám Hus byl autorem několika písní.

Také měl vřelý vztah k českému jazyku – má zásluhu na zjednodušení českého pravopisu – on nebo někdo z jeho blízkých spolupracovníků je autorem prvních pravidel českého pravopisu – O českém pravopisu nahradil spřežkový pravopis pravopisem diakritickým.

Do poslední chvíle psal z Kostnice tzv. listy – překračují hranici osobní korespondence a jsou lit. dílky. Působil jimi na své stoupence v Čechách, usiloval o svou obhajobu.

Vedle Jana Husa stál v popředí dění jeho přítel mistr Jeroným Pražský /zemř. 1416/ - stejně jako Hus byl upálen.

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist