webzdarma.cz

Jindřich Šimon Baar

Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy

V této trilogii poukazuje na národnostní a sociální poměry na Chodsku v rev. roce 1848, dějově je trilogie umístěna do Klenčí a jejím záměrem bylo vystihnout proces národního uvědomování a úlohu venkovské inteligence /páter Faster, učitelský pomocník Jindřich, loutkář Šmíd/, vedle toho popisuje život sedláků, jejich spory s chalupníky a řemeslníky, obyčeje, spory o selské lesy /lůsy/ a každodenní život vesnice

Paní komisarka

Ústředními osobami jsou B. Němcová, jejíž manžel byl v té době finančním dozorcem v Domažlicích a páter Fastr, farář v městečku Klenčí. Faráře rmoutí spor o lůsy /části obecního lesa/ mezi sedláky a chalupníky. Fastr se snaží, aby nenastal rozpor mezi klenečskými Čechy , protože do sporu zasahovali i Němci, většinou přistěhovalci. Nakonec to Fastr vzdává, když vidí malý výsledek svého úsilí. Vtom přichází Němcová, v rozmluvě posiluje Fastra, ten však z Klenčí odchází, /musí/ při odchodu poznává, jak ho lid miloval.

Osmačtyřicátníci

Spor o lůsy – chalupníci se spojili s Němci a s pomocí chalupníků se dostala správa městečka do rukou Němců. Němci zničili všechny listina a zápisy o lůsech a vrchnostenský úřad rozhodl v neprospěch sedláků. Ti však měli v rukou listinu, která potvrzovala jejich práva, ale nešli s ní na úřad, aby o ni nepřišli. Sedláci se proti rozhodnutí úřadu odvolali, Němci, aby se jim pomstili, poslali selské synky na vojnu. Ti však utekli na čas do Bavor a tam se dali k sedlákům za čeledíny. Když pak vojsko odešlo, vrátili se domů. Na čas bylo posláno do Klenčí 40 maďarských husarů, ale zakrátko z Klenčí zmizeli.

Lůsy

Na vršku pod lesy se sešly dva zástupy lidí z Klenčí – měl se rozhodnout spor za řízení krajského komisaře. Ten zjistil, že jsou z knih zápisy o lůsech vytrhány. Ukázalo se, že právo je na straně sedláků – nakonec lůsy vyhráli.

Vtípek

Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“

Věděli jste?

image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné


stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz | o webu

TOPlist