Nepsané slovesné umění /ústní lidová slovesnost/

Nejstarší slovesné projevy pocházejí už z pravěku. V této době určité nevysvětlitelné jevy vedly ke vzniku náboženství. Vznikaly první malby, které měly zajistit úspěšný lov - byly složkou magických obřadů a při těchto obřadech rovněž vznikaly první:

• magické průpovědi
• zaklínadla
• říkadla

Jejich úkolem bylo

• zajistit dobrou úrodu
• odvrátit životní pohromy, nemoci dobytka i lidí
• zažehnat smrt
• vzbudit něčí náklonnost

Aby se zvýšila účinnost těchto zaklínadel, byla pronášena rytmicky /zpěvavě/.

Rovněž při práci na polích nabývali lidé určitých zkušeností a tyto zkušenosti si ústně předávali. Vznikaly pranostiky - rady jak a co dělat, snaží se předpovídat počasí. Formou podobné pranostikám jsou přísloví - ta vyjadřují životní zkušenosti.

Lidé rovněž pořádali různé obřady. Konaly se v průběhu celého zemědělského roku. V zimě se zpívaly koledy, písně - měly zajistit dobrou úrodu v příštím roce. Na jaře probíhal obřad přivolávání jara /byla utopena loutka představující zimu/ - 1. forma divadla. Na jaře se také zpívaly koledy spojené s pomlázkou - měla přenést z prutů na lidi svěžest, sílu. Konaly se také rodinné obřady:

• šťastné narození, přivítání novorozence
• v době dospívání převedení do dospělosti
• svatební obřad
• pohřební obřad

Slovesné projevy, které vznikaly při těchto obřadech, se stávaly prvními kulturními památkami. Měly kolektivní a ústní charakter - nazýváme je ústní lidovou slovesností. Takto je označována kultura před vynalezením písma. Vyjadřuje lidový názor na život, optimismus, touhu po svobodě, odpor k útisku.

Znaky ÚLS:

• anonymita autora
• předávala se ústní formou
• každý vypravěč si něco přimyslel, něco vypustil, a tak se původní projevy neustále obměňovaly
• hovoříme o tzv. variabilitě ústní lidové slovesnosti

Druhy ÚLS:

lyrika

• milostné písně
• vojenské /verbovní/ písně
• ukolébavky

epika

• eposy, byliny, báje
• pověsti (místní, historické)
• pohádky
• anekdoty

drama

• zpěvohra
• loutkové divadlo

Ústní lidová slovesnost měla největší význam v době, kdy česká literatura byla utlačována např. v období pobělohorském a obrozeneckém.

Mezi známými autory byli mnozí sběratelé ústní lidové slovesnosti, např.

• F.L. Čelakovský/slovanské národní písně, přísloví/
• K.J.Erben /české písně a říkadla, pohádky
• B.Němcová /pohádky/
• J.Kollár, P.J.Šafařík /písně/

Tisknout