Literatura za okupace

Historická situace

15.3.1939

• obsazení Čech a Moravy fašistickým Německem
• znamenalo velkou změnu v kultuře českého národa
• vznikl Protektorát Čechy a Morava

1.9.1939

• Německo napadlo Polsko
• válku vyhlásily Německu rovněž Anglie a Francie
• později se na německou stranu přiklonily Itálie a Japonsko
• Německo se snažilo dobývat další území, konec německé rozpínavosti nastal až po přepadení SSSR
• Německo počítalo s tzv. „bleskovou válkou“, ale ta se protáhla až do roku 1945

Důsledky pro Čechy:

Na podzim roku 1939 byly uzavřeny české vysoké školy - v den čs. státního svátku 28.10. 1939 šli do ulic manifestovat Pražané, většinou studenti VŠ, K.H.Frank dal pokyn ke střelbě do manifestujících, byl zastřelen jeden horník a na následky zranění zemřel v polovině listopadu i student medicíny Jan Opletal, jeho pohřeb za manifestační účasti vysokoškoláků proběhl bez větších incidentů,ale už 17. listopadu 1939 obsadilo gestapo studentské koleje i univerzitní budovy, devět studentských funkcionářů bylo zabito, na 1 200 studentů bylo deportováno do Německa /některé údaje uvádějí 3 000/. VŠ byly uzavřeny údajně na tři roky po dobu války však nebyly otevřeny.

Byl omezován počet českých deníků a časopisů. V e školním roce 1941-1942 byl z nařízení říšského protektora snížen počet českých středních škol /bylo možné do nich přijmout asi necelých 50% dosavadního stavu,byli přijímáni jen rasově vyhovující, některé předměty byly vyučovány jen německy.

Nejhorší situace nastala po atentátu na Heydricha /květen 1942/

• vyhlášení stanného práva
• popravy
• vypálení obcí
• zavírání divadel
• zákazy časopisů

Literatura

V této době vzrůstá význam literatury v životě národa a každého jednotlivce - především mladí lidé hledají v literatuře náhradu za vše, o co je připravil fašismus.

Fašismus vzal české literatuře řadu tvůrců:

1938 umírá Karel Čapek
1939 je zatčen Josef Čapek /bez soudu je vězněn celou válku a na samém konci války podlehl tyfové epidemii v Bergen Belsenu/
1941 je zatčen Eduard Urx - literární kritik
1943 odchází do Osvětimi Karel Poláček, zahynul v plynové komoře - protože byl Žid, jeho díla nesměla být vydávána

Ve vězení se ocitly desítky dalších autorů tzv. střední generace /např. E.F.Burian/.
Někteří autoři měli zákaz vydávat svá díla.

Poezie za okupace

• vzniká za výše nastíněných poměrů - za přísné cenzury, v době prosazování němčiny jako spisovného jazyka - roste zájem o českou poezii - lidé si českého jazyka velmi vážili a za války četli i ti, kteří po verších jindy nesáhli
• básníci prokazovali statečnost - využívali alegorie /jinotaj/ - např. období okupace nazývali vleklou zimou, tmou
• snažili se psát melodické verše /aby vynikla krása češtiny/ - dokonce i František Halas, básník, který se vyznačoval nemelodickou poezií, se dává do „ladění“ - básnická sbírka Ladění
• byli nuceni zúžit tématické okruhy /cenzura/ - mohli psát pouze o intimním životě, o přírodě, připomínali významné osobnosti, tvořili pro děti

Tvorba pro děti

František Halas:

Ladění /1942/

• drobnější lyrické básně, dětské motivy, říkanky
• Halas reaguje na narození a první léta svého syna

František Hrubín /1910 - 1971/

• jeho poezie nejvíce uchvacovala melodičností verše
• patřil k básníkům, kteří uvědoměle pracovali s jazykem a v jejichž díle je patrná krása češtiny
• to bylo době okupace velmi důležité, protože sílila germanizace, Češi toužili po kráse češtiny
• užíval dokonalou veršovou formu, melodický rým - zejména ve své tvorbě pro děti

Říkejte si se mnou /1943/ - např. Princeznička na bále

Bývá vedle Sládka považován za jednoho z našich nejlepších autorů dětské poezie

Návrat k významným osobnostem

• za války si lidé připomněli 120.výročí narození Boženy Němcové - to byla příležitost k vydání některých sbírek:

Jaroslav Seifert: Vějíř Boženy Němcové /1940/

• oslava B.Němcové, láska k jazyku, k rodné zemi

František Halas: Naše paní Božena Němcová

• obdiv vnitřní síly autorky, její víry v život, sbírka je psána krásným českým jazykem

Básnický obraz Prahy

Jaroslav Seifert:

Světlem oděná - vzpomínky na mládí, zastavení na památných místech
Kamenný most - pět romancí a legend
Přilba hlíny - oslava Pražského povstání

Poezie, která nesměla být vydávána:

Stanislav Kostka Neumann

• mohl za války otisknout pouze část sbírky Zamořená léta - těmito verši reagoval na Protektorát - vyšla až po válce

Vítězslav Nezval

• až po válce mohl uveřejnit druhou část sbírky Historický obraz /1939/, rozsáhlou
• báseň Veliký orloj
• báseň Švábi - vyjadřuje štítivý odpor proti okupantům, rozlézajícím se po české zemi jako dotěrný hmyz, vyjídajícím obsazenou zemi a ničícím vše – ukázka: Hnusní, černí, mstiví, zlí, všude se nám rozlezli ... původně byla tato skladba zařazena do sbírky Pět minut za městem, ale neprošla cenzurou, ale i tak byla tato sbírka jednou z nejodvážnějších básnických knih vydaných legálně
• Manon Lescaut - básnická hra / v předvánoční anketě Lidových novin 1940 o nejoblíbenější knihu se umístila na prvním místě v kategorii poezie/ - zapůsobila především čistým jazykem lyrických veršů

Za války tvořili rovněž mladší autoři - Skupina 42 - Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný

Mezi mladé autory patřil také

Jiří Orten /1919 - 1941/

• narodil se v Kutné Hoře, byl synem židovského obchodníka
• vlastním jménem Jiří Ohrenstein
• rád četl, hrál loutkové divadlo, později hrával s ochotnickým spolkem Tyl
• začal po maminčině vzoru studovat herectví, ale byl z rasových důvodů vyloučen
• situace pro Židy se zhoršila, příbuzní jej nabádali k emigraci, jeho bratr emigroval, ale on nemohl – nechtěl opustit svou vlast a svou lásku
• 1940 - vykonával příležitostné práce /skládal seno, odklízel sníh.../
• uveřejňoval básně, používal pseudonymy Karel Jílek, Jiří Jakub
• psal rovněž divadelní hry - např. Anýzové jablko - v ní i hrál, recitoval
• 30.8.1941 /o 22. narozeninách/ byl přejet německou sanitkou, za dva dny zemřel

Tvorba:

Čítanka jaro /1939/

• použil krycího jména Karel Jílek
• báseň Déšť

Cesta k mrazu /1940/

• pod stejným jménem

Jeremiášův pláč /1941/

• pod jménem Jiří Jakub

Ohnice/1941/

• sbírka věnovaná otcově památce /zemřel po Ortenově odchodu do Prahy/
• poslední sbírka, jejíhož vydání se dožil

Nejpozoruhodnějším dílem z Ortenovy pozůstalosti byly však tři knihy deníků, které básník sám nazval podle barvy desek: Modrá, Žíhaná a Červená kniha Jiřího Ortena. Jeho deníky jsou zachycením tří a půl let autorova citového života / pouze asi rok žil jako rovnoprávný občan/. Zapsal do nich téměř vše, co vytvořil, /básně, úvahy nad četbou, citáty/.

29.8.1941 napsal zápis do deníku a poslední báseň.

Próza za okupace

Většina autorů přerušila v době války své práce, protože by nemohly být vydány. I tématické okruhy prózy byly zúženy.

psychologická

Marie Pujmanová

Předtucha

• profesor Jelínek má přednášet na jazykovědném kongresu v italské Maloře a matka má poprvé od narození mladšího syna Ivana na devět dní opustit rodinu. Oba synové ji nechtějí nechat odjet a jdou za sestrou Jarmilou, aby je podpořila. Ona to ale neudělá, protože chce být s Toufarem - této známosti otec nepřeje. Ráno rodiče odjíždějí, Jarmila má strach z něčeho neznámého, prožívá výčitky, že se s rodiči ani nerozloučila. Cestou na schůzku zaslechne z otevřeného okna zprávu, že na trati Jassa - Malora došlo k železničnímu neštěstí. Jedenáct lidí zahynulo, 58 bylo zraněno. Běží zpět domů, snaží se volat do Malory. Ráno přijde telegram, že šťastně dojeli. Jarmila si uvědomuje, že cítí víc k rodině než k Toufarovi.

Václav Řezáč

Černé světlo
Svědek
Rozhraní

Jaroslav Havlíček

Helimadoe
Neviditelný

Vladimír Neff

Třináctá komnata

• děj se odehrává v Praze na Kampě, autor líčí mnoho zajímavých postaviček /cukrář Jakoubek, hostinský Pešek/ děj: do „zakletého“ domu U Slepých hodin se přistěhovala rodina dr. Kalisty. Dr. Kalista měl krásnou ženu Kateřinu a třináctiletou dceru Blanku. Blanka vyšla na zahradu a zaujala ji soška bůžka s rukou ukazující na kulaté okno jejich domu. Seznámila se s Kosťou, synem dr. Diviše, který bydlel nedaleko. Kosťa si rád vymýšlel a řekl Blance, že za oknem musí být něco tajemného. Oba se dohodli, že záhadu vyluští. Otevřou „13. komnatu“ a najdou kulatou skleněnou vázu, o které se domnívají, že je to koule na předvídání budoucnosti po cikánce, která odtud odešla. Kosťa rád hraje hru na osud /má kartičky s osudy lidí - vždy čtyři vytáhne a vymyslí si příběh/. Tentokrát si vymyslí příběh, který se téměř splní. /O tom, že se do paní Kalistové zamiluje jiný muž, pan Kalista je zastřelen, ona obviněna - nakonec osvobozena./

Historická próza

Vladislav Vančura

Obrazy z dějin národa českého

Jiří Mařánek

trilogie o posledních Rožmbercích:

Barbar Vok
Romance o Závišovi
Petr kajícník

Karel Schulz

Kámen a bolest

M.V.Kratochvíl

Osamělý rváč
Povídky lásky a smrti

František Kubka

Skythský jezdec

Próza tzv. českého génia - oslava pracovitosti českého člověka

Eduard Bass

Cirkus Humberto

• jedna z nejlepších knih, které vyšly za války hlavní postava Václav Karas
• zfilmováno

František Kožík

Největší z pierotů

• román o francouzském herci českého původu

Próza inspirovaná lidovou tradicí

Jarmila Glazarová

Chudá přadlena

Jan Drda /nar. 1915 v Příbrami/

• po studiích na FF UK byl kulturním redaktorem Lidových novin
• po osvobození pracoval v deníku Práce a jako šéfredaktor Lidových novin
• zpracovává prózou nebo dramatem pohádkové motivy z české lidové tradice
• píše fejetony, navazuje jimi na významného fejetonistu K. Čapka
• knižně vydává:

Svět viděný zpomaloučka /1943/

Městečko na dlani /1940/

• zfilmováno
• zachycuje prožitky z dětství na rodném Příbramsku, vyprávění postav o starých dobách kraje

Živá voda /1941/

• román
• zachycuje cestu vnímavého venkovského chlapce za uměním, kniha je věnována sochaři Janu Kavanovi, o němž vydal Drda malou monografii

Hrátky s čertem

• hra - vzniká během okupace /jinotaj/
• úprava: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert

Němá barikáda /1946/

• vychází po válce, ale povídky v ní uvedené ztvárňují hrdinství českého člověka v boji proti fašistickým okupantům

povídka Vyšší princip

Tisknout