Středověká česká literatura

Staroslověnské období naší literatury

Základy ke kultuře našich předků byly položeny ve 2.pol. 9.st.na Velké Moravě.

Velká Morava: Morava, Slovensko, Čechy, část Rakouska, Maďarska, Polska, Německa

Křesťanství k nám začalo pronikat ze západní Východofranské říše, spolu s latinou. Latinskému jazyku však lidé nerozuměli, a proto se obrátil velkomoravský kníže Rostislav r.862 na byzantského císaře Michala III.s prosbou, aby k nám poslal učitele křesťanství, který by hovořil k lidu srozumitelným jazykem.

Michal III. vyslal Konstantina /později přijal klášterní jméno Cyril/ -zemř. r.869 a Metoděje.

1. texty právní povahy:

2. vzdělavatelná četba:

3. písně, oslavná kázání

Proglas

Život Konstantinův
Život Metodějův

Obě díla patří k nejlepším památkám raného středověku. V dalším vývoji musela stsl. lit. překonávat mnohé obtíže. Metoděj byl tři roky vězněn, jeho žáci byli po jeho smrti vyhnáni Svatoplukem.

Boj staroslověnské a latinské literatury /10. –11.st./

Po rozpadu VM /906/ se přeneslo těžiště státního a kulturního života do Čech, kde vznikal silný feudální stát. I v Čechách bylo podporováno křesťanství a likvidovalo se pohanství.

Pro literaturu je příznačné, že postupně byla vytlačována stsl. a byla nahrazována latinskou. Literatura měla i nadále církevní ráz, středisky vzdělanosti se staly kláštery /knihovny, písařské dílny – skriptoria, školy/. Nejstarší památky byly ještě stsl. a oslavovaly příslušníky vládnoucího kmene Přemyslovců.

10. století

Vznikaly legendy /ze slova legére-čísti/

Život sv. Ludmily
Život sv. Václava

Od poloviny 10.st. se rozvíjí latinsky psaná literatura

Kristiánova legenda : Život a utrpení sv. Václava a sv. Ludmily, jeho babičky

11.století

Dochovaly se poslední zbytky stsl. psané literatury:

Pražské hlaholské zlomky

Stsl. tradice se ještě držela, jak dokazují stsl. prvky v českých přípiscích tzv. glosách /poznámkách buď mezi řádky – interlineární glosy- , nebo na okrajích - marginální glosy /

V počeštěné podobě se dochovala stsl. píseň:

Hospodine, pomiluj ny

V 11.st. vznikaly také náboženské a naučné spisy v latině – např. Vyšehradský kodex

Dočasné vítězství latiny a první stopy literárního užití češtiny /12. století/

Středověké knihy se psaly na pergamen /vydělaná oslí, telecí nebo ovčí kůže/, od 13.st. znali naši předkové papír, písmena se malovala pavím nebo husím brkem. Začáteční písmena odstavců nebo kapitol se psávala větší /iniciály/ a bývala zdobena miniaturními kresbami /iluminována/.

Nadále byla oblíbeným útvarem legenda

Vita minor /Menší život/

1. polovina 12. století - založena pravděpodobně na ztracené stsl. legendě – oslavuje zakladatele Sázavského kláštera sv. Prokopa – touto legendou byla založena tradice věnovaná tomuto světci, která pokračovala i ve 14.. století v literatuře psané česky

Verše o utrpení svatého Vojtěcha

/pražský biskup z rodu Slavníkovců, který zemřel jako misionář mezi pohanskými Prusy r. 997/

Proti starším obdobím se však latinská tvorba obohacovala i o nové oblasti – historii a dramatické obřady.

Dějepisectví

Kosmova Kronika česká

Kosmas /asi 1045-1125/

Nabyl vzdělání v Lutychu /Liége v dnešní Belgii/, kde byly nejslavnější školy- o jeho životě vypráví V. Vančura /Kosmas/ 1099 vysvěcen na kněze 1110 je doložen jako člen svatovítské kapituly, nejpozději roku 1120 se stal jejím děkanem 1119 začal psát Kroniku českou

Kronika česká

Kosmas sice našel pokračovatele /tzv. Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, pražský kanovník Vincentius a opat Jarloch/, což svědčí o oblibě dějepisectví ve 12. století, ale žádný z nich se mu nadáním nevyrovnal. Za zmínku stojí dílo Mnicha sázavského, protože doplnil Kosmovu kroniku o osudy Sázavského kláštera, o němž Kosmas pomlčel – snad proto, že byl latiník.

Na přelomu 12.a13.st. vzniká 2.česky psaná píseň:

Svatý Václave, vévodo české země /zápis ze 14.st./

Kultura a literatura v době 13. a 14. století / v době vlády Karla IV./

Ve výtvarném umění - rozvoj gotiky

Vzniká: česky psaná literatura:

památky lyrické:

Ostrovská píseň /2. polovina 13. st./

lidové milostné písně:

Kudy jsem já chodila
Byla ti jsem v sádku

legendy:

O Jidášovi

epos:

Alexandreida

kroniky:

Dalimilova kronika

latinsky psaný Vita Caroli - Životopis Karlův - autorem sám Karel IV.

tvorba žáků darebáků

Drama:

Mastičkář

Z jiných dramatických útvarů se dochovaly jen zlomky /Hra veselé Magdalény/

Epika:

se těšila ve 2.pol. 14.st. velké oblibě – především legendy.

Legenda o sv. Prokopu

Legenda Život sv. Kateřiny

Největší životnosti se těší epos blízký okruhu vyprávění o králi Artušovi a jeho rytířích kruhového stolu.

Cestopisy

Vavřinec z Březové

přeložil: Cestopis t.ř. Mandevilla

Cestopis Marca Pola:

Milion

V literatuře 2.pol.14.st.se objevuje i ostrá kritika sociálních a hospodářských poměrů

Hradecký rukopis:

satira, kritizuje především společenský řád a sociální nespravedlnost

Podkoní a žák

Smil Flaška z Pardubic:

Nová rada

Tisknout